Klíšťová encefalitida je virové onemocnění nervové soustavy, které přenáší hlavně klíště obecné a vzácněji i nepasterizované mléko. Česko patří podle evropského střediska ECDC k zemím s nejvyšším výskytem v Evropě, spolu s Litvou a Estonskem. Nemoc se neléčí cíleně, lékaři mírní jen příznaky. Nejspolehlivější ochranou je očkování, které má tři dávky a dá se začít kdykoli během roku. Kdo jezdí do přírody doma i v zahraničí, měl by vědět, kde je riziko vyšší a jak se chránit.
Ve zkratce
- Virus přenáší klíště obecné a nepasterizované mléko, mezi lidmi se nepřenáší.
- Sezóna trvá od března do listopadu, nejvíc případů bývá od května do září.
- Inkubační doba je obvykle 7 až 14 dní, nemoc mívá dvě fáze.
- Základní očkování tvoří tři dávky, první přeočkování přichází za tři roky.
- Pro rychlou ochranu před cestou existují zrychlená schémata podle typu vakcíny.
- Vysoký výskyt mají Česko, Pobaltí, jih Německa a velká část Švýcarska.
Jak se klíšťová encefalitida přenáší
Nejčastější cestou je přisátí infikovaného klíštěte obecného, ve východní Evropě a v Asii přenáší východní typ viru příbuzný druh klíštěte. Virus může předat každé vývojové stadium, tedy i drobná nymfa, kterou na kůži snadno přehlédnete. Podle Národního zdravotnického informačního portálu se dá nakazit i při odstraňování klíštěte holýma rukama. Z člověka na člověka se nemoc nešíří, takže nakažený nepředstavuje riziko pro spolucestující ani pro rodinu.
Nepasterizované mléko a sýry
Druhou cestou je nepasterizované kozí, ovčí nebo kravské mléko a sýry či jiné výrobky z tepelně neupraveného mléka. Na tohle se zapomíná hlavně na horách, kde salaše a farmy nabízejí čerstvé mléko a domácí sýry. V Rakousku popsali odborníci nákazu několika lidí po pití nepasterizovaného kozího mléka na horské pastvině. Na cestách proto volte mléko převařené nebo pasterizované, i když ochutnávka přímo u stáda láká.
Příznaky a průběh
Inkubační doba je obvykle 7 až 14 dní. První fáze trvá dva až sedm dní a připomíná chřipku: zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, kloubů a svalů. U části lidí tahle fáze chybí. Pak přichází čtyři až deset dní bez potíží, a když se člověk cítí zdravý, může nastoupit druhá fáze s postižením nervové soustavy. Ta se projeví jako zánět mozkových blan, mozku, nebo i mozku a míchy s obrnami.
Proč nemoc nepodceňovat
Akutní fáze trvá zhruba dva až tři týdny a smrtnost v Česku je pod jedním procentem. Problémem jsou hlavně následky. Podle NZIP mohou týdny až měsíce přetrvávat poruchy soustředění, bolesti hlavy, únava, poruchy spánku a rovnováhy, třes nebo deprese, někdy i obrny končetin či obličeje. Závažnější průběh bývá u dospělých, starších a oslabených lidí. Když se po přisátí klíštěte objeví horečka a bolest hlavy, řekněte lékaři o klíštěti i o cestě. V zemích EU vám s ošetřením pomůže průkaz, o kterém píše článek EHIC a ošetření v cizině.
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Očkování není povinné, ale je to nejspolehlivější ochrana, protože ochranné protilátky si podle NZIP vytvoří 99 procent naočkovaných. Očkovat se mohou dospělí i děti a začít se dá kdykoli během roku. Zima je pro začátek vhodná, protože do jara stihnete první dvě dávky. Zdravotní pojišťovny očkování včetně přeočkování hradí lidem nad 50 let. Kdo plánuje turistiku, cyklistiku nebo kempování, může očkování spojit s dalšími opatřeními, o kterých píše článek jak posílit imunitu.
Základní schéma a přeočkování
Základní očkování tvoří tři dávky. Druhá se podává obvykle za jeden až tři měsíce po první, třetí za pět až dvanáct měsíců po druhé, přesné intervaly se liší podle vakcíny. První přeočkování přichází za tři roky po třetí dávce, další podle NZIP po pěti letech. U starších lidí může lékař podle údajů k přípravku doporučit kratší interval. Když přeočkování propásnete, doplňte ho v nejbližším možném termínu, celé schéma se u zdravého člověka obvykle neopakuje.
Zrychlené schéma před cestou
Pokud se rozhodnete pozdě a do odjezdu zbývá jen pár týdnů, existují zrychlená schémata. Česká vakcinologická společnost uvádí u jedné vakcíny první dvě dávky s odstupem 14 dní, u druhé výrobce popisuje expresní schéma s dávkami v rozmezí tří týdnů. Kterou možnost zvolit, rozhodne lékař podle vakcíny a vašeho věku. Ochrana se po zrychleném schématu buduje rychleji, ale pro dlouhodobou imunitu je stejně potřeba dokončit všechny dávky.
Kde je riziko v Evropě vyšší
Klíšťová encefalitida se vyskytuje ve střední, severní a východní Evropě. Podle ECDC měly v posledních letech trvale vysoký výskyt Litva, Estonsko a Česko, vysoká čísla hlásí i Lotyšsko. Riziko tedy nekončí na hranicích. Podobně jako pylová sezóna, o které píše článek pylová alergie na cestách, i aktivita klíšťat se liší podle krajiny a nadmořské výšky.
Německo, Švýcarsko a Rakousko
Německý institut Roberta Kocha každý rok zveřejňuje seznam rizikových okresů. Většina jich leží v Bavorsku a Bádensku-Württembersku, kde rizikovým územím je téměř celá spolková země, a nové okresy přibývají i na severu, například v Sasku. Švýcarský úřad pro veřejné zdraví doporučuje očkování téměř v celé zemi, výjimkou zůstává kanton Ticino. Rakouské Alpy a předhůří jsou oblíbeným cílem turistů z Česka a kromě klíšťat je tam potřeba myslet i na mléko ze salaší.
Riziková místa v Česku
Doma se ohniska drží hlavně ve smíšených a listnatých lesích, ale klíšťata žijí i v lesoparcích, městských parcích a zahradách. Nejčastěji je najdete v nadmořské výšce 200 až 800 metrů, ohniska se ale posouvají i do výšky kolem 1 100 metrů. Neplatí proto, že na horách klíšťata nejsou. Tipy na výlety, kde se tohle hodí vědět, najdete v článku kam se vydat v Česku na víkend.
Jak se chránit bez očkování
Repelent noste preventivně, nejlépe na nohy od kolen dolů, kde se klíšťata zachytávají nejčastěji. Pomáhá světlé oblečení z hladké látky, dlouhé kalhoty a uzavřená obuv. Držte se cest, nevstupujte do vysoké trávy a křoví a nesedejte ani nelehejte na zem bez podložky. Po návratu se svlékněte, oblečení vytřepejte a důkladně se prohlédněte, prohlídku zopakujte i ráno. Do batohu se proto hodí pinzeta a dezinfekce, jak radí i článek co si zabalit na vandr.
Jak klíště správně odstranit
Místo přisátí nejdřív vydezinfikujte. Klíště uchopte pinzetou, v gumových rukavicích nebo přes ubrousek, ne holýma rukama. Vyviklejte ho lehkým kýváním ze strany na stranu, obvykle se uvolní za dvě až tři minuty. Neotáčejte jím a nemačkejte ho. Místo pak znovu vydezinfikujte a klíště zabalte do papíru a spalte na nehořlavé podložce. Na místo přisátí se v dalších týdnech dívejte a všímejte si i horečky.
Jak se připravit krok za krokem
- Zjistěte, zda cílová oblast patří k rizikovým, například podle seznamu RKI nebo švýcarských doporučení.
- Domluvte se s lékařem na očkování, nejlépe v zimě, při spěchu na zrychleném schématu.
- Zkontrolujte, kdy máte naplánované přeočkování, a zapište si ho do kalendáře.
- Přibalte repelent, pinzetu nebo kartu na klíšťata a dezinfekci.
- Na horách a na farmách pijte jen pasterizované nebo převařené mléko.
- Po každém výletu se prohlédněte a sledujte horečku a bolest hlavy.
Časté otázky
Kdy je nejlepší začít s očkováním?
Začít se dá kdykoli během roku, ale zima je praktická, protože do jara stihnete první dvě dávky. Ochrana pak platí už v době, kdy jsou klíšťata nejaktivnější. Pokud odjíždíte brzy, zeptejte se lékaře na zrychlené schéma.
Jak často se musím přeočkovat?
První přeočkování přichází za tři roky po třetí dávce a další podle NZIP po pěti letech. U starších lidí může lékař doporučit kratší interval podle údajů k vakcíně. Když termín propásnete, doplňte dávku co nejdřív.
Můžu se nakazit z mléka nebo sýra?
Ano. Virus přenáší i nepasterizované kozí, ovčí a kravské mléko a výrobky z něj, například domácí sýry ze salaší. Na horách a na farmách proto pijte mléko převařené nebo pasterizované. Tepelně upravené mléčné výrobky riziko nepředstavují.
Kde v Evropě je riziko klíšťové encefalitidy nejvyšší?
Podle ECDC patří k zemím s dlouhodobě vysokým výskytem Litva, Estonsko a Česko, vysoká čísla hlásí i Lotyšsko. V Německu jsou rizikové hlavně Bavorsko a Bádensko-Württembersko a ve Švýcarsku se očkování doporučuje téměř v celé zemi. Před cestou se vyplatí podívat na aktuální mapy a seznamy.
