Zdravé cévy: jak předejít ateroskleróze a proč pročištění cév nefunguje

Zdravé cévy si udržíte hlavně tím, že hlídáte krevní tlak, cholesterol a cukr, nekouříte, jíte převážně rostlinnou stravu s vlákninou a rybami a hýbete se aspoň půl hodiny denně. Tyto kroky zpomalují aterosklerózu, tedy postupné ukládání tukových plátů do stěn tepen. Žádná potravina ani kúra ale cévy „nepročistí“, a kdo má vysoké riziko, potřebuje k životnímu stylu i léky od lékaře.

Nemoci srdce a cév jsou v Česku dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Podle Českého statistického úřadu připadlo v roce 2024 na nemoci oběhové soustavy 38 % všech úmrtí. Světová zdravotnická organizace uvádí, že většině těchto nemocí lze předejít úpravou rizikových faktorů.

V článku najdete, co je ateroskleróza a proč dlouho nebolí, které rizikové faktory rozhodují, jak má vypadat strava a pohyb pro zdravé cévy, co zjistí preventivní prohlídka u praktického lékaře a proč je „pročištění cév“ potravinami spíš marketing než medicína.

Co je ateroskleróza

Ateroskleróza je onemocnění tepen, při kterém se v jejich stěně ukládají tukové pláty, tepny se zužují, tvrdnou a ztrácejí pružnost. NZIP popisuje, že zpočátku jsou tato ložiska měkká a plochá, takže průtoku krve nebrání. S postupem nemoci se ale povrch cévní stěny může poškodit a v místě poškození se shlukují krevní destičky.

Nejnebezpečnější chvíle nastává, když se plát naruší a vznikne na něm krevní sraženina. Ta může tepnu náhle ucpat. Podle toho, kde se to stane, jde o infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu nebo náhlý uzávěr tepny v končetině.

Ateroskleróza podle NZIP může začít už v dětství a s věkem se obvykle zhoršuje. Proto se o prevenci vyplatí přemýšlet dřív, než se objeví první potíže. Lidově se jí říká kornatění nebo tvrdnutí cév.

Proč nemoc dlouho nebolí

Ateroskleróza se rozvíjí velmi pomalu a roky nemusí dávat žádné příznaky, dokud tepna není výrazně zúžená. Proto ji často odhalí až preventivní vyšetření nebo, bohužel, první srdeční či mozková příhoda. Na pocit, že „mi nic není“, se u cév nedá spoléhat.

Když už se potíže objeví, závisí na tom, která tepna je postižená. Při zúžení věnčitých tepen jde o bolest nebo tlak na hrudi při námaze. Zúžení tepen dolních končetin se projevuje bolestí lýtek při chůzi, která po zastavení odezní, a studenými, bledými chodidly.

Otoky nohou a modřiny, o kterých se často mluví v souvislosti s „nemocnými cévami“, bývají spíš známkou potíží se žilami, srdcem nebo ledvinami. Rozdíl mezi tepnami a žilami vysvětluje článek zánět žil a jak ho poznat.

Které rizikové faktory rozhodují

Rozhodující vliv na aterosklerózu mají podle NZIP vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření a nezdravá strava s vysokým obsahem tuků. K nim se přidávají věk, mužské pohlaví, dědičnost, nadváha, nedostatek pohybu a stres. Čím víc rizik se sejde, tím rychleji nemoc postupuje.

Světová zdravotnická organizace dělí rizika na chování a jeho důsledky. Kouření, nevhodná strava s nadbytkem soli, cukru a tuků, nečinnost a alkohol se u člověka projeví jako vyšší tlak, cukr a tuky v krvi a nadváha. Tyto „mezičlánky“ změří praktický lékař a prozradí riziko infarktu a mrtvice.

Dobrá zpráva je, že většinu rizik můžete ovlivnit. Věk ani geny nezměníte, ale tlak, cholesterol, kouření i pohyb ano. Proč se tlak mění s věkem a jaké hodnoty sledovat, rozebírá článek krevní tlak v každém věku.

1. Zjistěte svá čísla: krevní tlak, cholesterol a cukr v krvi. Pokud je neznáte, objednejte se na preventivní prohlídku.
2. Přestaňte kouřit, případně s pomocí lékaře nebo linky pro odvykání.
3. Omezte sůl na 5 g denně: nedosolujte a méně jezte uzeniny, polotovary a slané pečivo.
4. Přidejte vlákninu: zeleninu ke každému jídlu, luštěniny několikrát týdně, celozrnné pečivo.
5. Vyměňte tuky: rostlinné oleje místo másla a sádla, ryby místo uzenin.
6. Hýbejte se aspoň 30 minut denně, třeba rychlou chůzí.
7. Užívejte předepsané léky pravidelně a nevysazujte je bez porady s lékařem.

Jak jíst pro zdravé cévy

Pro zdravé cévy má podle NZIP největší význam racionální strava, která není zvláštní dietou, ale způsobem, jak by měl jíst každý. Článek připravený ve spolupráci s Českou lékařskou společností J. E. Purkyně jmenuje jako cíl mimo jiné vlákninu do 30 g denně, u rizikových lidí i víc, a sůl do 5 g denně. Na talíři by mělo převažovat ovoce, zelenina, luštěniny a tmavé pečivo.

Z tuků dávejte přednost rostlinným olejům před máslem, sádlem, slaninou a šlehačkou. NZIP doporučuje libové maso, ryby aspoň dvakrát týdně, drůbež bez kůže, sýry do 50 % tuku v sušině a netučný tvaroh. Uzeniny raději vynechat, protože jsou tučné i slané.

Pozor na trans mastné kyseliny ze ztužených tuků. NZIP je nejvíc spojuje s levnými čokoládami, polevami a cukrářskými výrobky. Které další potraviny tělu spíš škodí, najdete v článku které potraviny tělu škodí.

Proč právě středomořská strava

Středomořská strava je nejčastěji zmiňovaný vzor jídelníčku pro prevenci aterosklerózy, protože kombinuje hodně rostlinných potravin s rybami a olivovým olejem. NZIP ji popisuje jako stravu s větším podílem rostlinných olejů, ovoce, zeleniny, obilovin a luštěnin. Zdrojem tuků je olivový olej, mořské ryby, drůbež a mléčné výrobky.

Kromě složení hraje roli podle NZIP i čerstvost a malé zpracování jídla, díky kterému v něm zůstává víc přirozených látek. Hotová jídla, polotovary a sladkosti obsahují víc soli, cukru a ztužených tuků, tedy přesně to, co cévám škodí.

Hrst ořechů denně do středomořského jídelníčku patří, přehled najdete v článku ořechy jako základ jídelníčku. Víno, které se ke středomořské stravě často přidává, ale kvůli cévám začínat pít nemusíte. Alkohol má i řadu škodlivých účinků a WHO ho řadí mezi rizikové faktory.

Kolik vlákniny, soli a ryb

Evropská kardiologická společnost (ESC) ve svých doporučeních z roku 2021 uvádí vlákninu 30 až 45 g denně, sůl pod 5 g denně a ryby jednou až dvakrát týdně. Česká kardiologická společnost tato evropská doporučení převzala a vydala k nim český souhrn. Čísla se tak s NZIP v zásadě shodují.

V praxi to znamená zeleninu nebo ovoce ke každému jídlu, luštěniny několikrát týdně, celozrnné pečivo místo bílého a ryby místo uzenin. NZIP doporučuje zhruba půl kila ovoce, zeleniny nebo brambor denně.

Sůl se nejvíc skrývá v pečivu, uzeninách, sýrech a hotových jídlech. Stačí přestat dosolovat u stolu a číst etikety, a spotřeba se výrazně sníží. Pomůže i koření, bylinky a aromatická zelenina, třeba cibule v denním jídelníčku, které dodají chuť bez soli.

Kolik se hýbat pro cévy

ESC doporučuje dospělým 150 až 300 minut středně intenzivního aerobního pohybu týdně, nebo 75 až 150 minut intenzivního. NZIP to převádí do praxe jednoduše: je-li to možné, věnujte se pohybu aspoň 30 minut každý den. Rychlá chůze, kolo, plavání nebo běh se počítají.

Pohyb snižuje krevní tlak, zlepšuje hladiny tuků a cukru v krvi a pomáhá s hmotností. Působí tak na většinu rizikových faktorů najednou. Vhodné je doplnit ho i posilováním, například s gumami nebo posilovacími lany.

Kdo se dlouho nehýbal nebo už má nemoc srdce, měl by zátěž zvyšovat postupně a poradit se s lékařem. Jak poznat, že srdce nefunguje, jak má, popisuje článek když srdce nefunguje, jak má.

Kouření, alkohol a stres

Přestat kouřit je jedna z nejúčinnějších věcí, kterou pro cévy můžete udělat. WHO uvádí, že ukončení kouření prokazatelně snižuje riziko nemocí srdce a cév. Kouření poškozuje vnitřní stěnu tepen a zvyšuje srážlivost krve. S odvykáním pomůže praktický lékař nebo Národní linka pro odvykání.

NZIP mezi preventivní opatření řadí i omezení alkoholu. Škodlivé pití zvyšuje krevní tlak a přispívá k nadváze. Pokud se vám pití nedaří omezit, postup najdete v článku jak přestat pít alkohol.

Třetím bodem je stres. NZIP ho uvádí mezi faktory, které se na ateroskleróze podílejí, a doporučuje se mu vyhýbat. Dlouhodobé napětí zvyšuje tlak a vede k horšímu jídlu i spánku. Praktické rady shrnuje článek jak se zbavit stresu.

Mýtus o pročištění cév

Žádná potravina, čaj ani kúra neumí aterosklerotické pláty z tepen odstranit, takže „pročištění cév“ v doslovném smyslu neexistuje. Časopisy a e-shopy tak dlouhá léta prezentují chřest, chia semínka, kaki, česnek nebo citron. Tyto potraviny mohou být součástí zdravého jídelníčku, ale jako „čistič“ nefungují.

Chia semínka a chřest dodají vlákninu, česnek a zelenina přirozené látky rostlin. Přínos ale nese celý jídelníček, ne jedna položka. NZIP k tomu uvádí důležitý fakt: žádná studie s antioxidanty podávanými v jiné než přirozené formě neměla odpovídající vliv na prevenci aterosklerózy.

Pokud už pláty máte, jejich růst zpomalí kombinace stravy, pohybu, nekouření a léků, které lékař předepíše na cholesterol, tlak nebo cukrovku. Při těžkém zúžení se tepny rozšiřují balonkem a stentem nebo přemosťují operací. Doplňky „na čištění cév“ nic z toho nenahradí.

Co zjistí preventivní prohlídka

Preventivní prohlídku u praktického lékaře hradí zdravotní pojišťovna jednou za dva roky a je to nejjednodušší cesta, jak zjistit stav svých cév. Lékař se ptá na nemoci v rodině a životní návyky, změří tlak a tep, zváží vás a změří obvod pasu.

Podle VZP se při první prohlídce u praktika pro dospělé natáčí EKG a dělá komplexní krevní vyšetření včetně lipidogramu, tedy hladin tuků v krvi. U lidí bez rizik se lipidogram opakuje ve 25 a 30 letech, pak po čtyřech letech a od 40 let každé dva roky. EKG se u nich dělá ve 40 letech a dál po čtyřech letech, u rizikových častěji.

Česká kardiologická společnost převzala evropský postup, podle kterého se u lidí zhruba od 40 let odhaduje celkové riziko pomocí tabulek SCORE2. Lékař do nich dosadí věk, pohlaví, kouření, tlak a cholesterol a podle výsledku rozhodne, zda stačí režim, nebo je potřeba léčba.

Kdy k lékaři a vyšetření

Nečekejte na prohlídku, pokud máte bolesti na hrudi při námaze, dušnost, bolest lýtek při chůzi nebo v rodině předčasný infarkt či mrtvici. NZIP radí obrátit se nejprve na praktického lékaře, který provede základní vyšetření a v případě potřeby vás pošle ke specialistovi.

Při podezření na aterosklerózu lékař kromě krevních testů vyšetřuje i další tepny, například krční, věnčité, břišní a tepny dolních končetin. Používá se ultrazvuk cév, zátěžové EKG, a u vybraných pacientů angiografie, tedy zobrazení cév kontrastní látkou.

Pokud vám lékař předepíše léky, užívejte je pravidelně. NZIP to uvádí jako první bod prevence infarktu a mrtvice u lidí s vysokým tlakem, cukrovkou nebo cholesterolem. Léky ale fungují nejlépe spolu se změnou stravy a pohybu, ne místo nich.

Recenze přípravků na cévy

Recenze doplňků, které slibují pročištění cév, bývají nadšené, ale vypovídají spíš o dojmu než o stavu tepen, který bez vyšetření nikdo nepozná. Než podle recenze něco koupíte, poraďte se s lékařem, zvlášť pokud užíváte léky na ředění krve. Spolehlivější než hvězdičky jsou výsledky lipidogramu a měření tlaku.

Časté otázky

Jak mít zdravé cévy?

Nekouřit, hlídat tlak, cholesterol a cukr, jíst převážně rostlinnou stravu s vlákninou a rybami, omezit sůl na 5 g denně a hýbat se aspoň 30 minut denně.

Existují potraviny na pročištění cév?

Ne. Žádná potravina aterosklerotické pláty neodstraní, zdravým cévám pomáhá celý jídelníček a léčba rizikových faktorů.

Co je ateroskleróza?

Onemocnění tepen, při kterém se v jejich stěně ukládají tukové pláty. Tepny se zužují, tvrdnou a může na nich vzniknout sraženina.

Jaké jsou příznaky aterosklerózy?

Dlouho žádné. Později bolest na hrudi při námaze, bolest lýtek při chůzi nebo náhle infarkt či mrtvice.

Pomáhá česnek na cévy?

Česnek může být součástí zdravé stravy, ale jako lék na cévy nefunguje a léky nenahradí.

Je středomořská strava dobrá pro cévy?

Ano, NZIP ji uvádí jako vzor stravy v prevenci aterosklerózy díky ovoci, zelenině, luštěninám, rybám a olivovému oleji.

Kolik soli denně je v pořádku?

NZIP i Evropská kardiologická společnost doporučují do 5 g soli denně včetně soli skryté v pečivu a uzeninách.

Kolik vlákniny denně jíst?

NZIP uvádí do 30 g denně, u rizikových lidí více, Evropská kardiologická společnost 30 až 45 g.

Kolik se hýbat pro zdravé srdce a cévy?

Evropská kardiologická společnost doporučuje 150 až 300 minut středně intenzivního pohybu týdně, NZIP aspoň 30 minut denně.

Jak často se kontroluje cholesterol?

Při preventivní prohlídce u lidí bez rizik ve 25 a 30 letech, pak po čtyřech letech a od 40 let každé dva roky.

Platí preventivní prohlídku pojišťovna?

Ano, prohlídku u praktického lékaře hradí zdravotní pojišťovna jednou za dva roky.

Dá se ateroskleróza vyléčit?

Pláty zcela nezmizí, ale jejich růst lze zpomalit změnou životního stylu a léky. Těžká zúžení se řeší stentem nebo operací.

Co je SCORE2?

Tabulky Evropské kardiologické společnosti, podle kterých lékař odhadne riziko srdečně cévních nemocí z věku, pohlaví, kouření, tlaku a cholesterolu.

Škodí cévám kouření?

Ano, poškozuje stěnu tepen a zvyšuje srážlivost krve. Přestat kouřit prokazatelně snižuje riziko nemocí srdce a cév.