Hřebenovka Rychlebské hory: z Ramzové přes Smrk a Hraničky na Borůvkovou horu

Lesní pěšina na hřebeni Rychlebských hor s rozhlednou v dálce

Hřebenovka Rychlebské hory vede po Rychlebské větvi Hřebenovky z Ramzové přes Smrk, Hraničky a Pramen Saletta na Borůvkovou horu a podle plánovače měří 45,9 km. Rozdělili jsme ji do dvou dnů s koncem v Bílé Vodě. Většinu času jdete lesem podél česko-polské hranice, s několika vyhlídkami a rozhlednou na konci.

Podle Kudy z nudy jde o středně náročnou jedno až dvoudenní túru v téměř opuštěných horách s malým množstvím turistů. Hřeben se táhne v délce asi 30 kilometrů a na celém území pohoří je podle stejného zdroje jediná otevřená turistická chata, Paprsek. Na noclehy a vodu je proto potřeba myslet dopředu.

V článku najdete obě etapy v mapě, kilometry po úsecích, zastávky se skutečnou historií, pravidla lesního zákona pro spaní a oheň a tipy, jak se vrátit k autu. Na konci jsou typické situace a odpovědi na časté otázky.

V kostce

  • Trasa: Ramzová, Větrolam, Smrk, Kovadlina, Špičák, Hraničky, Rozhraní, Pramen Saletta, Borůvková hora, Růženec, celkem 45,9 km.
  • Etapy: první den 28,7 km z Ramzové na Rozhraní, druhý den 17,2 km přes Borůvkovou horu do Bílé Vody.
  • Značení: Hřebenovka je v kraji značená červeně, Rychlebská větev vede od rozcestí Větrolam až po Růženec.
  • Nocleh: na hřebeni jen chata Paprsek mimo trasu a útulny, v lese se táboří jen na vyhrazených místech.
  • Nejvyšší bod: Smrk, 1127 m, u trojmezí nouzový přístřešek.
  • Nouzové číslo: Horská služba 1210, v Jeseníkách má okrsek na Ramzové.

Proč jít hřebenovku Rychlebskými horami

Rychlebské hory nabízejí hřebenovku bez davů, po lesních pěšinách podél hranice a s výhledy, které z jiných pohoří neuvidíte. Turistický portál Olomouckého kraje píše, že hřebenovka Rychlebských hor patří k nejhezčím v Česku a nabízí nečekané výhledy například na Sněžku a Králický Sněžník. Hřebenovka v kraji byla podle stejného zdroje proznačena před více než sto lety.

Rychlebská větev je severní částí Česko-polské Hřebenovky. Podle webu hrebenovka.cz začíná u rozcestí Větrolam nad Ramzovou, kde se potkává s Kralickou větví, a končí u rozcestí Růženec. Mezi nimi vede přes Smrk, Špičák, Roveň, Rozhraní, Pramen Saletta a Borůvkovou horu.

Na jižním konci na Rychlebskou větev navazuje hřebenovka Jeseníky přes Šerák a Keprník na Praděd. Všechny české hřebenové přechody shrnuje rozcestník hřebenovky v Česku.

Hřebenovka Rychlebské hory: mapa trasy

První etapa z Ramzové na Rozhraní měří podle plánovače 28,7 km, druhá přes Pramen Saletta a Borůvkovou horu do Bílé Vody 17,2 km. Nejdelší úsek první etapy vede z Roveně ke kapli sv. Urbana nad Zálesím a má 8,3 km.

Kilometry počítá plánovač po cestách z OpenStreetMap. Značená trasa KČT se od nich může místy odchýlit, na rozcestích se řiďte směrovkami. Mapu si přes tlačítko uložte do telefonu, v hlubokých údolích u hranice bývá slabý signál.

Otevřít trasu v Google MapsOtevřít trasu v Mapy.com

  1. Start: Ramzová. Železniční zastávka v Ramzovském sedle.
  2. Větrolam. Rozcestí, kde se potkává Kralická a Rychlebská větev Hřebenovky.
  3. Smrk. Nejvyšší hora Rychlebských hor, 1127 m, u trojmezí nouzový přístřešek.
  4. Kovadlina. Hraniční vrchol, podle kraje s pěknými výhledy.
  5. Špičák. Vrchol a rozcestí na hlavním hřebeni.
  6. Hraničky. Zaniklá osada u hranice, vystěhovaná v roce 1949.
  7. Roveň. Rozcestí na Hřebenovce.
  8. Kaple sv. Urbana. Kaplička nad Zálesím, podle kraje nejmenší minigalerie.
  9. Cíl 1. dne: Rozhraní. Rozcestí na Hřebenovce nedaleko Zálesí.

Pěší trasa v mapě je vypočtená plánovačem po cestách a stezkách z OpenStreetMap přes uvedené body a měří zhruba 28,7 kilometru. Značené turistické cesty se od ní mohou místy odchylovat, na místě se řiďte značením KČT a mapou.

Z Ramzové na Smrk

Hřebenovka začíná na železniční zastávce Ramzová a přes rozcestí Větrolam stoupá na Smrk, nejvyšší horu Rychlebských hor, celkem 5,1 km. Kudy z nudy uvádí, že Smrk leží asi 5 km severozápadně od Ramzovského sedla a nejlépe se na něj dostanete právě po červené značce z Ramzové nebo z Petříkova.

Vrchol ve výšce 1127 metrů leží pod hranicí lesa a je zarostlý smrky, výhled z něj nečekejte. Najdete tu vrchoviště Malení s rašelinnou vegetací. Kousek od vrcholu je historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska s nouzovým přístřeškem a rozcestím.

Chata Paprsek, kterou Kudy z nudy uvádí jako jedinou otevřenou turistickou chatu v pohoří, stojí mimo Rychlebskou větev na Kralické větvi. Postavili ji v roce 1932 a portál kraje doporučuje ochutnat tamní borůvkové knedlíky.

Ze Smrku k Hraničkám

Za Smrkem vede trasa po hranici přes Kovadlinu a Špičák k zaniklé osadě Hraničky, tento úsek měří podle plánovače 13,8 km. Portál Olomouckého kraje jmenuje Kovadlinu mezi místy s nejhezčími výhledy na trase. Ze Smrku na Kovadlinu je to 5,3 km.

Hraničky ve výšce 696 metrů byly podle regionálního webu Rychleby.cz založeny kolem roku 1785. V roce 1836 tu stálo 27 domů a žilo 281 obyvatel. Po válce byla osada postupně vysídlena, v roce 1949 ji opustili poslední obyvatelé a v letech 1959 a 1960 ji armáda zdemolovala.

Do dneška z osady zůstal jediný dům, do kterého se podle stejného zdroje podařilo vrátit lesnímu dělníkovi. Portál kraje doporučuje se tu zastavit a seznámit se s historií místa. Z Hraniček je to na rozcestí Roveň jen 0,9 km.

★ Hraničky na chvíli ticha

Hraničky leží na rozlehlých pláních u hranice, kde kdysi stála vesnice se školou a kostelíkem. Naplánujte si tu delší přestávku, je to dobré místo na oběd uprostřed první etapy.

Sv. Urban a Pramen Saletta

Za Rovní trasa klesá ke kapličce sv. Urbana nad Zálesím a na rozcestí Rozhraní, kde končí první etapa. Portál Olomouckého kraje o kapličce píše, že jde o nejmenší minigalerii na světě, ve které se pravidelně pořádají výstavy. Úsek z Roveně ke kapli má 8,3 km.

Druhý den začíná krátkým úsekem k Prameni Saletta, 2,5 km. Pramen byl podle portálu kraje objeven v roce 1851 a pro své léčivé účinky se stal cílem poutníků, kteří mířili k poutní kapli Panny Marie La Salettské.

Z pramene pokračujete k turistickému hraničnímu přechodu Travná, odkud podle portálu kraje vede na Borůvkovou horu zelená značka podél hranice. Je to nejpohodlnější výstup, zvládnou ho i děti, kočárek ale ne.

Otevřít trasu v Google MapsOtevřít trasu v Mapy.com

  1. Start: Rozhraní. Výchozí bod druhého dne.
  2. Pramen Saletta. Pramen objevený roku 1851, poutní místo.
  3. Travná, hraniční přechod. Turistický hraniční přechod, odtud zelená na Borůvkovou horu.
  4. Borůvková hora. Rozhledna 25 m s útulnou a občerstvením, 899 m.
  5. Růženec. Rozcestí, kde Rychlebská větev Hřebenovky končí.
  6. Cíl: Bílá Voda. Obec s autobusovou zastávkou.

Pěší trasa v mapě je vypočtená plánovačem po cestách a stezkách z OpenStreetMap přes uvedené body a měří zhruba 17,2 kilometru. Značené turistické cesty se od ní mohou místy odchylovat, na místě se řiďte značením KČT a mapou.

Borůvková hora a konec trasy

Borůvková hora (899 m) je hraniční vrchol s 25 metrů vysokou rozhlednou, útulnou a občerstvením a zároveň důležitá turistická křižovatka. Novou věž podle portálu kraje zpřístupnili v říjnu 2006, první rozhledna tu stála už v 70. letech 19. století. Z Travné na vrchol je to podle plánovače 3,2 km.

Kudy z nudy uvádí, že na vyhlídku vede 155 schodů a rozhledna je otevřená celoročně za příznivé viditelnosti. Z věže je vidět Otmuchovské a Nyské jezero v Polsku, Králický Sněžník, Šerák i Praděd. Útulna u rozhledny má krbová kamna, takže se tu dá ohřát i v sychravém počasí.

Z Borůvkové hory sestupujete na rozcestí Růženec, kde Rychlebská větev Hřebenovky končí, a odtud do Bílé Vody, celkem 9,3 km. V Bílé Vodě je autobusová zastávka, spoje si ověřte v jízdním řádu.

Kilometry po úsecích

Tabulka shrnuje obě etapy po úsecích tak, jak je spočítal plánovač, a u každého bodu uvádí, co tam najdete. Kilometry od startu počítáme zvlášť pro každý den.

Úsek Km úseku Km v etapě Co tam je
Ramzová, Větrolam 0,7 0,7 Rozcestí dvou větví Hřebenovky
Větrolam, Smrk 4,4 5,1 Nejvyšší hora, přístřešek
Smrk, Kovadlina 5,3 10,4 Hraniční vrchol s výhledy
Kovadlina, Špičák 4,2 14,6 Rozcestí na hřebeni
Špičák, Hraničky 4,3 18,9 Zaniklá osada
Hraničky, Roveň 0,9 19,8 Rozcestí
Roveň, kaple sv. Urbana 8,3 28,1 Minigalerie nad Zálesím
Kaple sv. Urbana, Rozhraní 0,7 28,8 Konec první etapy
Rozhraní, Pramen Saletta 2,5 2,5 Pramen z roku 1851
Pramen Saletta, Travná 2,3 4,8 Hraniční přechod
Travná, Borůvková hora 3,2 8,0 Rozhledna, útulna
Borůvková hora, Růženec 3,2 11,2 Konec Rychlebské větve
Růženec, Bílá Voda 6,1 17,3 Autobus

Kde spát a pravidla lesa

Rychlebské hory nemají na hřebeni síť chat, takže dvoudenní přechod se plánuje přes penziony v údolí nebo přes nouzové přenocování. Kudy z nudy uvádí v celém pohoří jen jednu otevřenou turistickou chatu, Paprsek. Přístřešek na Smrku i útulna na Borůvkové hoře slouží jako úkryt před nepohodou, ne jako kemp.

V lese platí lesní zákon č. 289/1995 Sb., který v § 20 zakazuje táboření mimo vyhrazená místa a rozdělávání ohně v lese a do 50 metrů od jeho okraje. Nouzové přespání pod širákem je jiná situace než stanování, rozdíl vysvětluje článek spaní pod širákem v Česku.

Kdo přijede autem a chce přespat v něm, najde pravidla v článku spaní v autě v Česku. Trasa vede podél hranice s Polskem v schengenském prostoru, na polskou stranu smíte přecházet po turistických cestách.

⚠ Oheň ani u útulny

Lesní zákon zakazuje rozdělávat oheň v lese i do 50 metrů od jeho okraje. Platí to i u přístřešků na hřebeni, pokud nejde o vyhrazené ohniště se souhlasem vlastníka lesa.

Doprava a návrat k autu

Nejjednodušší je přijet na start vlakem na zastávku Ramzová a z Bílé Vody se vrátit autobusem, auto pak nemusíte nikde přeparkovávat. Kdo jede autem, může ho nechat u Ramzové a z cíle se vrátit veřejnou dopravou přes Javorník. Spoje v pohraničí jsou řídké, zvlášť o víkendu a mimo sezónu.

Alternativou je sestup z Borůvkové hory po modré do Travné, kterou portál kraje uvádí jako náročnější výstup o délce 4 km a s převýšením přes 400 metrů. V okolí stojí za zastávku zámek Jánský Vrch v Javorníku.

Na motorce se do kraje vyplatí vyrazit po trase výlet na motorce po Olomouckém kraji.

  1. Najděte si vlak na Ramzovou a poslední autobus z Bílé Vody.
  2. Zajistěte nocleh v údolí u Rozhraní nebo v Travné, na hřebeni chata není.
  3. Naberte vodu na celý den, na hřebeni není chata ani obchod.
  4. Zkontrolujte předpověď a upozornění Horské služby pro Jeseníky.
  5. Stáhněte si obě mapy do telefonu.
  6. Nastavte si bod obratu, Hraničky jsou v polovině první etapy.

Kdy jít a bezpečnost

Nejlepší doba je od pozdního jara do podzimu, kdy je hřeben bez sněhu a dny dost dlouhé na celou etapu. Kudy z nudy upozorňuje, že v zimě jsou Rychlebské hory cílem samotářských výprav na běžkách. Značení je pod sněhem špatně vidět a hřeben je opuštěný.

Největší zvířata, která tu podle Kudy z nudy potkáte, jsou divočáci a vysoká zvěř. V lese se chovejte klidně a psa mějte u sebe. Horská služba má v Jeseníkách okrsky mimo jiné na Ramzové a ve Starém Městě, nouzové číslo je 1210, platí i 112 a 155.

Výbavu na dva dny shrnuje článek co si zabalit na vandr. Kdo má chuť na vysoké hory, může po Rychlebských horách zkusit hřebenovku Malou Fatrou.

Situace, které vás zaskočí

Na rychlebské hřebenovce vás nejspíš zaskočí nedostatek chat, řídké spoje a opuštěnost hor. Tabulka shrnuje typické situace a postup.

Situace Co to znamená Co udělat
Na Smrku nevidíte do dálky Vrchol je zalesněný Výhledy čekejte z Kovadliny a Borůvkové hory
Došla voda Na hřebeni není chata ani obchod Sestupte do nejbližší obce, příště noste zásobu
Stmívá se a nemáte nocleh Táboření v lese je mimo vyhrazená místa zakázané Sestupte do obce, v nouzi přespěte jen pod širákem
Rozhledna je zavřená Otevřeno jen za příznivé viditelnosti Využijte útulnu a výhled nechte na jindy
Nestihnete autobus v Bílé Vodě Spoje v pohraničí jsou řídké Předem si ověřte jízdní řád, zvažte sestup do Travné
Značka odbočí do Polska Hranice vede po hřebeni Po turistické cestě přecházet smíte, držte se značení
Úraz v lese Hory jsou opuštěné Volejte 1210 nebo 112 a popište nejbližší rozcestí

Recenze rozhledny a chaty

Recenze rozhledny na Borůvkové hoře, chaty Paprsek i penzionů v okolí najdete v Mapách Google. Pomohou hlavně čerstvé recenze o otevírací době občerstvení a o stavu útulny. Starší recenze berte opatrně, provoz kiosku na hřebeni se mění podle sezóny a počasí.

Časté otázky

Kudy vede hřebenovka Rychlebské hory?

Z Ramzové přes rozcestí Větrolam, Smrk, Kovadlinu, Špičák, Hraničky, Roveň, Rozhraní a Pramen Saletta na Borůvkovou horu a rozcestí Růženec.

Kolik kilometrů má hřebenovka Rychlebskými horami?

Podle plánovače 45,9 km včetně sestupu do Bílé Vody, první etapa 28,7 km a druhá 17,2 km.

Za kolik dní se jde hřebenovka Rychlebských hor?

Kudy z nudy ji popisuje jako jedno až dvoudenní túru, my ji dělíme na dva dny s koncem první etapy na Rozhraní.

Jak vysoký je Smrk v Rychlebských horách?

Smrk má 1127 metrů a je nejvyšší horou Rychlebských hor.

Je na Smrku rozhledna?

Není, vrchol je zalesněný. U nedalekého trojmezí je nouzový přístřešek.

Kolik schodů má rozhledna na Borůvkové hoře?

Na vyhlídku vede 155 schodů, věž je vysoká 25 metrů.

Je rozhledna na Borůvkové hoře otevřená celý rok?

Podle Kudy z nudy je otevřená celoročně za příznivé viditelnosti.

Kde se dá v Rychlebských horách přespat?

Na chatě Paprsek mimo hřebenovku a v penzionech v údolí, táboření v lese je mimo vyhrazená místa zakázané.

Co jsou Hraničky?

Zaniklá osada u hranice, založená kolem roku 1785 a vysídlená v roce 1949, stojí z ní jediný dům.

Kde začíná Rychlebská větev Hřebenovky?

U rozcestí Větrolam nad Ramzovou, kde se potkává s Kralickou větví.

Jak se dostat na start hřebenovky v Rychlebských horách?

Vlakem na zastávku Ramzová, z cíle v Bílé Vodě se vrátíte autobusem.

Jaké je číslo Horské služby v Jeseníkách?

Horská služba má nouzové číslo 1210, platí i 112 a 155.

Smím v Rychlebských horách rozdělat oheň?

V lese a do 50 m od jeho okraje ne, zakazuje to lesní zákon.

Zdroje

Klaudie Kodexová
Klaudie Kodexová
Články: 216

Další články z rubriky

Leave a Reply