Hřebenovka Jeseníky: z Červenohorského sedla přes Praděd na Skřítek

Hřebenovka Jeseníky vede po hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku z Červenohorského sedla přes Švýcárnu a Praděd až na Skřítek a podle plánovače měří 25,5 kilometru. Je to jednosměrná celodenní túra po holinách nad hranicí lesa, s rozhlednou na nejvyšší hoře Moravy a Slezska. Turistický portál Olomouckého kraje ji řadí mezi trasy s vysokou obtížností.

Jesenická část patří k historické Hřebenovce, která podle webu hrebenovka.cz vznikla v roce 1902 a za první republiky končila právě na Pradědu. Dnešní hlavní hřebenová trasa je značená červeně a na západě pokračuje z Červenohorského sedla přes Keprník a Šerák na Ramzovou. Tuto kratší část popisujeme jako druhou variantu se samostatnou mapou.

Článek ukazuje obě trasy v mapě, rozpis úseků, kde nechat auto a jak se k němu vrátit autobusem, co platí v chráněné krajinné oblasti a národních přírodních rezervacích a jak se připravit na vítr a mlhu na hřebeni.

Proč jít hřebenovku Jeseníky

Hřebenovka vede z velké části po holinách hlavního hřebene Hrubého Jeseníku a spojuje jeho nejznámější vrcholy od Keprníku po Praděd. Turistický portál Olomouckého kraje uvádí, že trasa byla proznačena už před více než sto lety. Po celou cestu máte výhledy do Slezska, na Hanou i do údolí Desné.

Nejvíc lidí potkáte v okolí Švýcárny, Pradědu a Ovčárny, kam se dá dojet autobusem a kde jsou chaty s restaurací. Kdo chce na hřebeni klid, vyráží brzy ráno nebo ve všední den a jižní část k Pecnému nechává na odpoledne.

Hřebenovka je součástí širší sítě hřebenových tras v Česku. Přehled všech pohoří najdete v rozcestníku hřebenovky v Česku, podobně stavěná je i hřebenovka Krušnými horami. Kdo přijíždí z Moravskoslezska, najde tipy v článku výlety do Jeseníků z Ostravy.

Hřebenovka Jeseníky: mapa trasy

Hlavní trasa měří podle plánovače 25,5 kilometru a vede od severu k jihu z Červenohorského sedla na Skřítek. Nejdelší úsek mezi body v mapě je hned první stoupání ze sedla na Slatě, které má 6,8 km. Ostatní úseky měří 0,4 až 3,9 km.

Turistický portál Olomouckého kraje popisuje stejnou trasu v opačném směru ze Skřítku a uvádí 867 metrů stoupání a 728 metrů klesání. Když půjdete ze sedla, jako v naší mapě, čísla se prohodí. Nejvyšší bod trasy leží podle stejného zdroje ve výšce 1489 metrů.

Otevřít trasu v Google MapsOtevřít trasu v Mapy.com

1. Start: Červenohorské sedlo. Sedlo v 1013 m, turistická křižovatka s hotelem, parkovištěm a autobusem.
2. Slatě. Rozcestí na hřebeni pod Malým Dědem.
3. Švýcárna. Horská chata z roku 1887, vznikla přestavbou pastevecké salaše.
4. Praděd. Nejvyšší hora Moravy a Slezska, vysílač s rozhlednou.
5. Ovčárna. Chaty a autobusová zastávka pod Petrovými kameny.
6. Vysoká hole. Holé temeno hřebene s dalekými výhledy.
7. Jelení studánka. Pramen Stříbrného potoka a křížení se žlutou značkou.
8. Pecný. Vrchol v 1334 m nad skalním útvarem Pece.
9. Pece. Skalní vyhlídka v 1250 m, za dobré viditelnosti až na Krkonoše.
10. Ztracené kameny. Zvětralá skála opředená pověstí o čertovi.
11. Cíl: Skřítek. Sedlo s motorestem, stanicí horské služby a autobusem.

Pěší trasa v mapě je vypočtená plánovačem po cestách a stezkách z OpenStreetMap přes uvedené body a měří zhruba 25,5 kilometru. Značené turistické cesty se od ní mohou místy odchylovat, na místě se řiďte značením KČT a mapou.

Ze sedla na Praděd

První část vede z Červenohorského sedla po červené značce na rozcestí Slatě a dál k chatě Švýcárna, odkud je to na Praděd 3,3 km. Portál Olomouckého kraje popisuje sedlo jako jednu z nejdůležitějších turistických křižovatek Hrubého Jeseníku. Je tu hotel, restaurace a autobusová zastávka.

Švýcárna byla podle stejného zdroje postavena v roce 1887 a je ukázkou přeměny pastevecké salaše na horskou chatu. Nabízí občerstvení i nocleh a slouží jako základna pro túry v létě i v zimě. Z chaty vede modrá značka k Vysokému vodopádu a zelená dolů do Koutů nad Desnou.

Na vrcholu Pradědu v nadmořské výšce 1492 metrů stojí televizní vysílač z roku 1983. Rozhledna je v prosklené plošině ve výšce 73 metrů nad patou věže, tedy 1562,8 metru nad mořem, a jezdí na ni výtah. Starou novogotickou rozhlednu, která na vrcholu stála v letech 1912 až 1959, dnes připomínají jen fotografie.

Z Pradědu na Skřítek

Za Pradědem sestupuje trasa k Ovčárně a pak pokračuje po holém hřebeni přes Vysokou holi a Jelení studánku k Pecnému a na Skřítek. Z Pradědu na Ovčárnu je to 3,1 km a na Ovčárně je podle portálu Olomouckého kraje několik chat a autobusová zastávka. Kdo nemá síly na celou trasu, může tady skončit.

Nad Ovčárnou míjíte Petrovy kameny ve výšce 1438 metrů, skalní útvar opředený čarodějnickými pověstmi. Kvůli vzácné květeně k nim není povolen přístup, chodí se jen kolem po značené cestě. U Jelení studánky vyvěrá pramen Stříbrného potoka a kříží se tu žlutá značka.

Poslední část vede přes vrchol Pecný (1334 m) a kolem skály Pece, odkud je podle stejného zdroje za dobré viditelnosti vidět až na Krkonoše. Pak trasa klesá lesem ke Ztraceným kamenům a na Skřítek, asi 2,5 km dlouhou plošinu s motorestem, stanicí horské služby a autobusem.

Kilometry mezi rozcestími

Tabulka shrnuje hlavní trasu po úsecích tak, jak ji spočítal plánovač, a u každého bodu uvádí, co tam najdete. Kilometry platí pro chůzi po cestách z OpenStreetMap. Značená trasa se od nich může o pár set metrů lišit, na místě se řiďte rozcestníky KČT.

Ramzová, Šerák a Keprník

Kratší varianta vede ze sedla Ramzová přes Šerák, Keprník a Vřesovou studánku do Červenohorského sedla a měří podle plánovače 14,9 km. Kudy z nudy ji popisuje jako naučnou stezku, fyzicky středně obtížnou, ale s velkým převýšením. Nejtěžší je první úsek z Ramzové na Šerák, který má 5,2 km.

Na Šerák (1351 m) vede z Ramzové také lanovka, takže stoupání si můžete ušetřit. Pod vrcholem stojí Chata Jiřího, podle Kudy z nudy stará přes 110 let. Celý hřbet od Šeráku přes Keprník po Vozku chrání národní přírodní rezervace Šerák-Keprník, vyhlášená už v roce 1903 jako nejstarší rezervace na Moravě.

Z Keprníku (1423 m) je podle stejného zdroje vidět celý masiv Králického Sněžníku a Rychlebské hory. Pak trasa klesá k Vřesové studánce s pramenem a kaplí a do Červenohorského sedla, kde se napojuje na hlavní trasu. Kdo má sil dost, spojí obě mapy do dvoudenního přechodu.

Otevřít trasu v Google MapsOtevřít trasu v Mapy.com

1. Start: Ramzová. Ramzovské sedlo, železniční zastávka a dolní stanice lanovky na Šerák.
2. Šerák. Vrchol 1351 m a Chata Jiřího, horní stanice lanovky.
3. Keprník. Vrchol 1423 m s alpínskými holemi, NPR Šerák-Keprník.
4. Vřesová studánka. Pramen a kaple na hřebeni nad Červenohorským sedlem.
5. Cíl: Červenohorské sedlo. Autobus do Šumperka a Jeseníku.

Pěší trasa v mapě je vypočtená plánovačem po cestách a stezkách z OpenStreetMap přes uvedené body a měří zhruba 14,9 kilometru. Značené turistické cesty se od ní mohou místy odchylovat, na místě se řiďte značením KČT a mapou.

Kde nechat auto a jak zpět

Protože hřebenovka nekončí tam, kde začíná, nejjednodušší je nechat auto v cíli nebo na startu a na druhý konec dojet autobusem. Podle portálu Olomouckého kraje staví autobusy na Skřítku i v Červenohorském sedle, linky vedou do Šumperka, Jeseníku a Rapotína. Konkrétní spoje si ověřte v jízdním řádu, v zimě a mimo sezónu jich jezdí méně.

V Červenohorském sedle je parkoviště, a když je plné, portál Olomouckého kraje doporučuje parkoviště v Koutech nad Desnou. V zimě se podle stejného zdroje do sedla často nedostanete bez sněhových řetězů. Na Ramzové je železniční zastávka, takže kratší variantu lze spojit s vlakem.

Autem nahoru k Pradědu volně nevyjedete, silnice z Hvězdy na Ovčárnu je účelová a s regulovaným provozem. Pokud jedete do Jeseníků na víkend, přespat můžete v autě na legálním místě, pravidla shrnuje článek spaní v autě v Česku. Na motorce se do okolí vyplatí vyrazit po trase výlet na motorce po Olomouckém kraji.

Kdy jít a co čekat

Portál Olomouckého kraje uvádí provoz trasy jako celoroční, ale bez zkušeností se zimními horami je rozumné jít od pozdního jara do podzimu. V zimě se hřeben mění v běžkařskou a skialpinistickou oblast a Horská služba vydává pro Jeseníky lavinovou předpověď. Značení pod sněhem mizí a orientace v mlze je obtížná.

Na jaře leží sníh na severních svazích ještě dlouho po tom, co v údolí rozkvetou louky. V létě hrozí na holém hřebeni bouřky, před kterými se nemáte kam schovat. Na podzim bývají nejlepší výhledy, dny jsou ale krátké a trasu je potřeba začít brzy.

Počítejte s tím, že na hřebeni fouká a je chladněji než v Šumperku. Membránová bunda patří do batohu i v létě, péči o ni popisuje článek jak pečovat o goretex. Kompletní výbavu shrnuje co si zabalit na vandr.

Pravidla CHKO a rezervací

Celá trasa leží v CHKO Jeseníky a velká část v národních přírodních rezervacích, kde platí přísnější pravidla než jinde v lese. Podle Správy CHKO Jeseníky je na celém území zakázáno tábořit a rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa, ukládat odpad a vjíždět autem mimo silnice. Na lesní účelové komunikace je vjezd motorových vozidel zakázán.

V národních přírodních rezervacích, tedy například Praděd a Šerák-Keprník, navíc správa zakazuje vstupovat mimo vyznačené cesty, jezdit na kole mimo vyhrazená místa, provozovat horolezectví a létat na padácích. Nesmí se sbírat rostliny ani odchytávat živočichy. Pravidla vycházejí ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

1. Zkontrolujte předpověď pro hory, ne pro Šumperk, a stránku Horské služby pro Jeseníky.
2. Najděte si autobus zpět ze Skřítku nebo z Červenohorského sedla a poznamenejte si poslední spoj.
3. Zaparkujte na vyhrazeném parkovišti, nikdy ne na lesní cestě.
4. Stáhněte si mapu do telefonu přes tlačítko u mapy, signál na hřebeni kolísá.
5. Držte se značené cesty, v rezervacích je to povinnost.
6. Nastavte si bod obratu, Ovčárna je poslední místo s autobusem před jižní částí.

Bezpečnost na holém hřebeni

Hlavní riziko jesenického hřebene je počasí: silný vítr, mlha a bouřky přicházejí rychle a úkryt je jen u chat. Úsek mezi Ovčárnou a Pecným vede po holinách bez lesa, v mlze tu chybí orientační body. Pokud se zatáhne, vraťte se k Ovčárně nebo sestupte po značené odbočce do údolí.

Horská služba má v Jeseníkách okrsky v Červenohorském sedle, na Ovčárně, na Ramzové, na Skřítku a v dalších místech. Nouzové číslo Horské služby je 1210, obecné tísňové linky 112 a 155 platí také. Užitečná je i aplikace Záchranka, na kterou Horská služba odkazuje.

Obecné zásady chování v horách shrnuje magazín Oknovinky v článku o bezpečnosti na horách. Na hřebenovce platí hlavně jedno: když se počasí kazí, nepokračujte jen proto, že máte dole zaparkované auto.

Situace, které vás zaskočí

Většina problémů na jesenické hřebenovce souvisí s počasím, dopravou zpět a pravidly rezervací. Tabulka shrnuje typické situace a doporučený postup.

Spaní na hřebeni a chaty

Na hřebeni Jeseníků se v CHKO nesmí tábořit mimo vyhrazená místa, takže vícedenní přechod se plánuje přes horské chaty. Portál Olomouckého kraje jmenuje na trase Švýcárnu, chaty na Ovčárně a Chatu Jiřího na Šeráku, podmínky ubytování si ověřte přímo u nich. Alfrédka na jižním konci hřebene podle stejného zdroje vyhořela.

Nouzové přenocování venku je jiná situace než plánované táboření. Co je v Česku legální a co ne, rozebírá článek spaní pod širákem v Česku. Kdo má chuť na další horský přechod, může pokračovat na hřebenovku Orlickými horami.

Recenze chat a výhledů

Recenze chat na hřebeni i hodnocení výhledů z Pradědu najdete v Mapách Google. Nejvíc řeknou čerstvé recenze o otevírací době, obsazenosti a o tom, jestli chata právě vaří. Starší recenze berte opatrně, provoz se mezi sezónami mění a počasí na hřebeni ovlivní dojem víc než samotné místo.

Časté otázky

Kudy vede hřebenovka Jeseníky?

Hlavní trasa vede po červené z Červenohorského sedla přes Švýcárnu, Praděd, Ovčárnu, Vysokou holi a Pecný na Skřítek. Západní část pokračuje ze sedla přes Keprník a Šerák na Ramzovou.

Kolik kilometrů má hřebenovka Jeseníky?

Hlavní trasa ze sedla na Skřítek měří podle plánovače 25,5 km, varianta z Ramzové do sedla 14,9 km.

Jak náročná je hřebenovka Jeseníky?

Portál Olomouckého kraje ji řadí mezi trasy s vysokou obtížností, ze Skřítku do sedla uvádí 867 m stoupání a 728 m klesání.

Kde zaparkovat na hřebenovku v Jeseníkách?

Nejčastěji v Červenohorském sedle, při plném parkovišti v Koutech nad Desnou. Na druhý konec trasy dojedete autobusem.

Jak se dostanu ze Skřítku zpět do Červenohorského sedla?

Na Skřítku i v sedle staví autobusy do Šumperka a Jeseníku, spoj zpět si vyhledejte v jízdním řádu.

Můžu jít z Pradědu k Petrovým kamenům?

Kolem Petrových kamenů vede značená cesta, ke skalám samotným přístup povolen není.

Je na Pradědu rozhledna?

Ano, rozhledna je v prosklené plošině televizního vysílače ve výšce 73 m nad patou věže a vede na ni výtah.

Smím na hřebeni Jeseníků stanovat?

Ne, v CHKO Jeseníky je táboření mimo vyhrazená místa zakázané. Na vícedenní přechod využijte chaty.

Můžu vyjet autem na Ovčárnu?

Volně ne, silnice z Hvězdy na Ovčárnu má regulovaný provoz. Na Ovčárnu jezdí autobus.

Kdy je nejlepší jít hřebenovku v Jeseníkách?

Od pozdního jara do podzimu. V zimě je hřeben pod sněhem, Horská služba vydává lavinovou předpověď.

Jaké je číslo Horské služby v Jeseníkách?

Horská služba má nouzové číslo 1210, platí i 112 a 155.

Jde hřebenovka Jeseníky zkrátit?

Ano, na Ovčárně staví autobus, nebo zvolte variantu z Ramzové do Červenohorského sedla. Na Šerák vede z Ramzové i lanovka.

Kde se na hřebenovce v Jeseníkách občerstvit?

Na Švýcárně, v restauraci ve vysílači na Pradědu, v chatách na Ovčárně a v motorestu na Skřítku. Otevírací dobu si ověřte předem.