Spotřeba elektromobilu na dálnici: co ukázaly testy ADAC

Spotřeba elektromobilu na dálnici bývá při 130 km/h podle nezávislých testů zhruba o čtvrtinu až polovinu vyšší, než slibuje katalogová hodnota WLTP, a v zimě může být i vyšší. Zimní test ADAC na trase z Mnichova do Berlína naměřil u velkých rodinných elektromobilů 22 až 35 kWh na 100 km a žádný z nich trasu neujel bez nabíjení. Rozhoduje hlavně rychlost, protože odpor vzduchu roste se čtvercem rychlosti, dále teplota, střešní nástavby a tlak v pneumatikách.

Ve zkratce

  • Norma WLTP jezdí v průměru jen asi 46,5 km/h a nad 100 km/h tráví jen několik minut, proto dálniční spotřebu podhodnocuje.
  • V zimním testu ADAC při 0 °C a 130 km/h byla nejúspornější Tesla Model Y s 22,2 kWh na 100 km, nejvíc spotřeboval BYD Sealion 7 s 35,3 kWh.
  • Střešní box přidá podle ADAC asi 14 %, dvě kola na střeše asi 33 %, zadní nosič na tažném zařízení asi 8 %.
  • Pomalejší jízda se vyplatí, když auto nabíjí pomalu nebo když by jinak nedojelo k další nabíječce.

Co ukazují testy ADAC na dálnici

Nejpodrobnější data o dálniční spotřebě publikuje německý autoklub ADAC, který každou zimu posílá elektromobily po virtuální trase z Mnichova do Berlína. Jde o 582 kilometrů po dálnici A9, nahraných při referenční jízdě dieselem a přenesených na válcovou zkušebnu v klimatizované komoře. Auta jedou nejvyšší povolenou rychlostí, bez omezení 130 km/h. Průměrná rychlost vychází na 111 km/h, bez kolon.

Podmínky zimního testu

V komoře je 0 °C, auta se nabijí na 100 % a 14 až 18 hodin chladnou. Startuje se za studena bez předehřátí baterie, topení běží v automatickém režimu na 20 až 23 °C a vyhřívání sedadel i volantu zůstává vypnuté. Spotřebu ADAC počítá z energie dodané při rychlonabíjení, takže v ní jsou i ztráty při nabíjení na straně vozu.

Výsledky rodinných elektromobilů

Do novějšího ročníku testu zařadil ADAC čtrnáct vozů s katalogovým dojezdem aspoň 500 km. Žádný trasu neujel bez zastávky, většina potřebovala nejméně dvě a jen Audi A6 a Smart #5 dojely s jedním dvacetiminutovým nabíjením. Rozdíl mezi nejúspornějším a nejnáročnějším autem je velký: BYD Sealion 7 podle ADAC na stejné trase spotřeboval zhruba o 60 % víc energie než Tesla Model Y. Všechna úspěšná auta měla tepelné čerpadlo.

Model (zimní test ADAC, 0 °C, do 130 km/h) Spotřeba v testu Dojezd v testu
Tesla Model Y Premium AWD 22,2 kWh/100 km 406 km
Audi A6 Avant e-tron Performance 23,2 kWh/100 km 441 km
Smart #5 28,9 kWh/100 km neuvedeno
Volvo EX90 31,6 kWh/100 km 360 km
BYD Sealion 7 35,3 kWh/100 km pod 300 km
Mercedes EQS 450+ (starší ročník testu) 20,4 kWh/100 km 600 km

Vyšší spotřeba neznamená stejně kratší dojezd

V předchozím ročníku testu spotřebovalo osmnáct modelů zhruba o 50 % víc, než uvádí katalog, a Volvo EC40, MG4 a Ford Capri dokonce o 80 % a víc. Nejblíž katalogu bylo Nio ET5 s odchylkou 10 %. ADAC zároveň upozorňuje na častý omyl: Cupra Born měla o 70 % vyšší spotřebu, ale dojezd jí klesl z katalogových 594 km na 325 km, tedy o dobrých 40 %. Procenta spotřeby a dojezdu se proto nedají zaměňovat.

Proč se WLTP a reálná spotřeba na dálnici liší

WLTP je laboratorní měřicí cyklus, podle kterého výrobci v Evropě uvádějí spotřebu a dojezd. Trvá asi 30 minut, ujede zhruba 23 km, průměrná rychlost je asi 46,5 km/h a 13 % času auto stojí. Nejrychlejší fáze Extra High trvá jen 323 sekund a krátce dosáhne maxima 131 km/h. Většinu cyklu tedy tvoří město a okresní silnice, kde elektromobil díky rekuperaci a nízkému odporu vzduchu exceluje, kdežto souvislá dálniční jízda v něm skoro chybí.

Britský časopis What Car? měří reálný dojezd na okruhu dlouhém asi 19 mil, z nichž 11 mil se jede konstantně 70 mph, tedy zhruba 113 km/h. Při teplotách 17 až 23 °C zaostaly testované vozy za oficiálním dojezdem o 8,1 % (BMW i5 eDrive40) až 19,7 % (Tesla Model 3 RWD). V létě a při nižší rychlosti je tedy rozdíl menší než v zimním testu ADAC při 130 km/h.

Jak rychlost 110, 130 a 150 km/h mění spotřebu

Aerodynamický odpor je síla, kterou vzduch brzdí jedoucí auto, a roste se čtvercem rychlosti. Na kilometr dráhy proto spotřeba na překonání vzduchu roste také se čtvercem, zatímco valivý odpor pneumatik zůstává zhruba stejný. Švýcarský autoklub TCS to zjednodušuje pravidlem, že dvojnásobná rychlost znamená čtyřnásobnou spotřebu. Celková spotřeba roste pomaleji, protože část energie jde na valení.

Rychlost Odpor vzduchu proti 110 km/h (výpočet) Čistý čas na 100 km
110 km/h 1,00 54,5 min
130 km/h 1,40 46,2 min
150 km/h 1,86 40,0 min

Co říkají měření

Poradna ADAC uvádí, že už zrychlení ze 100 na 120 km/h zvýší spotřebu v průměru o 26 %. TCS ve své příručce pro cesty elektromobilem píše, že snížení ze 120 na 100 km/h ušetří téměř 30 % energie. Časopis Auto Motor und Sport změřil na oválu Bosch v Boxbergu, že starší Hyundai Ioniq ujede při 100 km/h 235 km, ale při 160 km/h jen 121 km, tedy zhruba polovinu.

Rychlost 150 km/h a víc

Na německých dálnicích bez limitu je doporučená rychlost 130 km/h a právě nad ní roste spotřeba nejrychleji. Při 150 km/h je odpor vzduchu o třetinu vyšší než při 130 km/h a čas na sto kilometrů se zkrátí jen o šest minut, které často padnou na další nabíjení. Pokud jedete do Německa poprvé, hodí se projít i povinnou výbavu auta v Německu, protože pravidla se od českých v detailech liší. Kde po cestě nabíjet a co platí v ekologických zónách, najdete v článku o cestě elektromobilem do Německa.

Teplota, vítr a topení

Zima zvyšuje spotřebu podle různých měření ADAC o 20 až 30 % a při dálniční rychlosti se vliv sčítá s odporem vzduchu. Energie jde nejen na kabinu, ale i na ohřev baterie, a TCS upozorňuje, že v chladu systém auta omezuje i nabíjecí výkon. Norský autoklub NAF ze svého zimního testu El Prix, jetého na smíšené trase z Osla směrem k Dovrefjellu, doporučuje v silném mrazu počítat s nabíjením zhruba po polovině uváděného dojezdu.

Jak ušetřit na topení

ADAC radí předehřát auto ještě na nabíječce nebo wallboxu, aby první ohřátí kabiny a baterie nešlo z akumulátoru. Za jízdy jsou vyhřívaná sedadla a volant úspornější než ohřívání celé kabiny a pomáhá i recirkulace vzduchu, protože se nemusí stále ohřívat studený vzduch zvenku.

Protivítr se k rychlosti auta vůči vzduchu přičítá, takže auto se chová, jako by jelo rychleji. ADAC odpor větru řadí mezi hlavní faktory spotřeby, konkrétní číslo ale neuvádí, protože záleží na síle a směru větru i tvaru karoserie. Při silném protivětru je proto rozumné ubrat rychlost a počítat s dřívější zastávkou u nabíječky.

Střešní box, nosič kol a pneumatiky

Spotřebu na dálnici nejvíc zvyšuje to, co mění tvar auta, ne jeho hmotnost. ADAC to ověřil na Kie EV6: náklad do 280 kg přidal nejvýš 6 %, kdežto nástavby při průměrné rychlosti 120 km/h výrazně víc. Dvě kola na střeše spotřebovala o 25 % víc než na zadním nosiči a zadní nosič sám přidal asi 8 %. Poradna ADAC uvádí pro střešní box asi 14 % a pro střešní nosič se dvěma koly asi 33 %.

Zadní nosič a karavan

Pro cesty s koly je proto úspornější nosič kol na tažné zařízení, u kterého je ale potřeba hlídat registrační značku, světla a značení v cílové zemi. S velkým karavanem naměřil ADAC u Kie EV6 nárůst spotřeby o 54 % při 80 km/h, o 79 % při 90 km/h a o 103 % při 100 km/h. Dojezd s karavanem tak klesá zhruba na polovinu, zatímco prázdný přívěsný vozík přidal jen asi 1 %.

Pneumatiky a tlak

Valivý odpor pneumatik působí po celou cestu. ADAC doporučuje držet tlak u horní hranice, kterou předepisuje výrobce auta, a vybírat pneumatiky s nízkým valivým odporem, ovšem ne na úkor přilnavosti a brzdné dráhy. Pokud zvažujete jednu sadu na celý rok, článek o tom, pro koho se hodí celoroční pneumatiky a jak je poznat podle značení, popisuje i zimní povinnost v okolních zemích. Valivý odpor je uvedený na evropském pneumatikovém štítku třídami od A do E.

Jak spočítat skutečný dojezd na dálnici

Skutečný dojezd je využitelná kapacita baterie vydělená spotřebou na dálnici a vynásobená stem. Katalogový dojezd WLTP pro tenhle výpočet nehodí, lepší je spotřeba z palubního počítače za posledních sto kilometrů dálnice nebo výsledek nezávislého testu vašeho modelu. Například baterie s využitelnou kapacitou 70 kWh vydá při 20 kWh na 100 km teoreticky 350 km, při 25 kWh jen 280 km.

Okno nabíjení a rezerva

Rychlonabíjení je nejrychlejší v dolní polovině baterie, a proto TCS radí při časově optimální jízdě posledních 20 % nenabíjet. Při jízdě mezi 10 a 80 % máte k dispozici 70 % kapacity, v příkladu výše asi 245 km. TCS také doporučuje začít hledat nabíječku, když energie zbývá zhruba na 45 minut, a mít v záloze jednu nebo dvě další stanice.

Kopce a rekuperace

Podle měření ADAC se při jízdě dolů získá zpět jen 35 až nejvýš 50 % energie vynaložené do kopce, takže trasa přes průsmyk stojí víc než rovina stejné délky a do odhadu dojezdu je potřeba přidat rezervu. Při cestě s dětmi se vyplatí sladit nabíjení s přestávkami, jak popisuje článek o tom, jak zvládnout dlouhou cestu autem s dětmi. Aby přestávky s dětmi nepadly do kolony, poradí článek o tom, kdy vyjet do Chorvatska.

Kdy se vyplatí jet pomaleji

Pomalejší jízda se vyplatí hlavně tehdy, když auto nabíjí pomalu, když by jinak nedojelo k další nabíječce, nebo když táhne přívěs. Auto Motor und Sport na příkladu 600 km dlouhé cesty spočítal, že Hyundai Ioniq dojede nejrychleji při 120 km/h se třemi zastávkami. Při 100 km/h by jednu zastávku ušetřil, ale jízda by trvala asi o hodinu déle. S hypotetickým nabíjením výkonem 100 kW by optimum vyšlo na 140 km/h. Kdo se teprve rozhoduje, jaký pohon na dlouhé cesty zvolit, najde srovnání v článku elektromobil, nebo plug-in hybrid.

Rozhodovací pravidla

Čím rychleji auto nabíjí a čím má větší baterii, tím víc se mu vyplatí jet v rámci limitu svižněji. U auta s pomalým nabíjením nebo malou baterií vychází lépe plynulých 110 až 120 km/h. S nízkým stavem baterie je snížení rychlosti nejlevnější způsob, jak získat rezervu. Podle ADAC rozhoduje spotřeba stejně o dojezdu jako o nákladech na cestu.

Pět kroků k přesnějšímu odhadu dojezdu

  1. Zjistěte využitelnou, ne hrubou kapacitu baterie z technických údajů výrobce.
  2. Vyhledejte nezávislý test svého modelu, ideálně dálniční nebo zimní test ADAC.
  3. Na prvních sto kilometrech dálnice vynulujte palubní počítač a zapište si skutečnou spotřebu.
  4. Počítejte jen s oknem nabíjení, které opravdu využijete, třeba 10 až 80 %.
  5. Naplánujte zastávky tak, aby vám u každé nabíječky zbývala rezerva aspoň na 45 minut jízdy.

Časté otázky

Jaká je spotřeba elektromobilu na dálnici při 130 km/h?

Záleží na modelu a teplotě. V zimním testu ADAC při 0 °C a rychlosti do 130 km/h spotřebovaly velké rodinné elektromobily 22,2 až 35,3 kWh na 100 km. V létě a při nižší rychlosti bývá spotřeba nižší a rozdíl proti WLTP menší.

O kolik je reálný dojezd na dálnici kratší než WLTP?

V letním testu What Car? s převahou jízdy kolem 113 km/h zaostaly vozy o 8 až 20 %. V zimním testu ADAC při 0 °C a 130 km/h spotřebovala většina aut zhruba o polovinu víc, než uvádí katalog, takže dojezd byl o třetinu i víc kratší.

Vyplatí se jet elektromobilem po dálnici 110 místo 130 km/h?

Často ano, hlavně u auta s pomalým nabíjením nebo menší baterií. Odpor vzduchu je při 130 km/h asi o 40 % vyšší než při 110 km/h, ztráta času přitom činí jen zhruba osm minut na sto kilometrů.

Kolik spotřebuje elektromobil navíc se střešním boxem?

Podle ADAC asi o 14 % víc, dvě kola na střešním nosiči přidají asi 33 %. Zadní nosič na tažném zařízení vyšel v testu ADAC s Kiou EV6 jen asi na 8 %.

Proč elektromobil v zimě na dálnici spotřebuje víc?

Energie jde na topení kabiny i ohřev baterie a v chladu auto omezuje i nabíjecí výkon. ADAC uvádí v zimě nárůst spotřeby o 20 až 30 %, a při dálniční rychlosti se tento vliv sčítá s odporem vzduchu. Pomáhá předehřátí na nabíječce a vyhřívaná sedadla.

Zdroje

Libor Výborný
Libor Výborný

Libor Výborný je redaktor Rollway.cz. Věnuje se spotřebitelským tématům, financím a praktickému rozhodování. Složitější informace vysvětluje srozumitelně a s odkazy na původní zdroje.

Články: 293