Opalovací krém na hory balí méně lidí, než kolik se jich z lyžování vrací se spálenou špičkou nosu a rudými tvářemi. Na horách přitom působí víc ultrafialového záření než v nížině a sníh ho odráží zpátky na obličej, takže se spálit dá i v mrazu a pod lehkou oblačností. Projdeme, proč tomu tak je, jaký krém vybrat, kolik ho nanést a kdy ho obnovit. Nakonec přidáme oči, děti a rozdíl mezi spálením a ošleháním větrem.
Ve zkratce
- S každým kilometrem nadmořské výšky stoupá UV záření zhruba o desetinu, čerstvý sníh ho odrazí až 80 procent.
- Chlad ani mraky neznamenají bezpečí, lehká oblačnost může UV záření dokonce zesílit.
- Na horskou dovolenou se doporučuje krém se SPF 30 a vyšším, se širokým spektrem a odolný vodě.
- Rozhoduje množství: při polovičním nanesení může ochrana klesnout až o dvě třetiny.
- Krém obnovujte nejpozději po dvou hodinách a po pocení, rty chraňte balzámem s SPF.
- Krém nenahradí oblečení, kuklu a lyžařské brýle, ani neprodlužuje dobu, kterou na slunci bezpečně vydržíte.
Proč se na horách spálíte rychleji
Výška: zhruba o desetinu víc UV na každý kilometr
Ve větší výšce je nad vámi méně vzduchu, který ultrafialové záření pohltí. Světová zdravotnická organizace uvádí, že s každými 1 000 metry nadmořské výšky stoupá úroveň UV záření přibližně o 10 procent. Na sjezdovce ve dvou tisících metrech tak na kůži dopadá znatelně víc záření než doma ve městě, i když slunce vypadá stejně a vzduch je studený. Čím výš lanovka vyveze, tím rychleji nechráněná kůže zčervená.
Sníh vrací záření zpátky na obličej
Tráva, hlína nebo voda odrážejí podle WHO méně než 10 procent dopadajícího UV záření, suchý písek kolem 15 procent. Sníh dokáže odrazit až 80 procent. Záření na vás tedy nepadá jen shora, ale i zespodu a ze stran. Proto se na horách pálí místa, která u moře zůstanou ve stínu: spodní strana brady, nosní dírky, ušní boltce zespodu nebo krk pod límcem bundy. Nejvíc odráží čistý čerstvý sníh za slunečného dne. Na zimní túru po ušlapaném sněhu se kromě krému vyplatí přibalit i protiskluzové návleky, jak vysvětluje článek o tom, kdy stačí nesmeky na turistiku a kdy už mačky.
Mráz ani mraky neochrání
UV záření není vidět ani cítit, takže teplota o něm nic neřekne. Kůže v mrazu nepálí jako v létě, a proto si spálení často všimnete až večer. Podle WHO je záření nejsilnější za jasné oblohy, ale vysoké může být i pod mraky a slabá nebo tenká oblačnost ho rozptylem může dokonce zvýšit. Šedivý den na ledovci proto není důvod nechat krém v kapse. Hustá oblačnost záření sníží, odhadnout to od oka ale spolehlivě nejde.
Jaký opalovací krém na hory vybrat
SPF 30 a víc
Evropský kodex proti rakovině doporučuje při každodenních činnostech ochranný faktor alespoň 15 a na slunné dovolené SPF 30 nebo vyšší. Lyžařský týden ve vysokých polohách mezi takové dovolené patří. Australská Cancer Council, která se ochraně na sněhu věnuje zvlášť, radí na hory krém SPF 30+ se širokým spektrem a odolností vůči vodě. Podle evropského doporučení odpovídá SPF 30 a 50 kategorii „vysoká ochrana“, hodnota 50+ kategorii „velmi vysoká ochrana“.
Ochrana proti UVA a kroužek na obalu
Číslo SPF vypovídá hlavně o ochraně proti UVB záření, které způsobuje spálení. Evropská komise v doporučení 2006/647/ES stanovila, že ochrana proti UVA má dosahovat alespoň třetiny uvedeného SPF. Výrobky, které tuhle podmínku splňují, nesou na obalu značku UVA v kroužku. Podrobněji jsme značení i odolnost vůči vodě rozebrali v článku o tom, jak vybrat opalovací krém k moři, pravidla pro obal jsou na horách stejná.
Odolnost proti vodě a potu
Na sjezdovce se nekoupete, ale potíte se pod helmou, kuklou i nákrčníkem, a k tomu si obličej otíráte rukavicí. Proto se vyplatí krém označený jako odolný vodě, který pot a tření snese lépe. Ani ten ale nevydrží celý den. Evropské doporučení výslovně říká, že výrobce nemá tvrdit, že opakovaná aplikace není potřeba, ani slibovat stoprocentní ochranu. Na obalu má naopak stát, že pro udržení ochrany se krém nanáší znovu, hlavně po pocení a po otření ručníkem.
Kolik krému a kam ho nanést
Množství rozhoduje víc než číslo na tubě
Ochranný faktor se měří při množství 2 miligramy krému na čtvereční centimetr kůže. Evropská komise to přepočítává na zhruba šest čajových lžiček, tedy asi 36 gramů, na celé tělo průměrného dospělého, a dodává, že lidé obvykle nanášejí méně. Při polovičním množství může účinnost klesnout až o dvě třetiny. Na horách sice natíráte hlavně obličej, krk a uši, ale i tady platí, že tenká vrstva rozetřená do ztracena chrání mnohem slaběji, než slibuje obal.
Místa, na která se zapomíná
Cancer Council doporučuje natřít všechnu odhalenou kůži: obličej, hrdlo, zátylek, uši a hřbety rukou, pokud zrovna nemáte rukavice. Kvůli odrazu od sněhu zvlášť zmiňuje místa pod bradou, pod špičkou nosu a za ušima. Krém naneste ještě v ubytování, ne až nahoře u lanovky, kde fouká a ruce jsou studené. Na jarní lyžování, kdy se jezdí v tenčí vrstvě a s rozepnutou bundou, myslete i na krk a výstřih.
Rty potřebují vlastní ochranu
Rty se na horách pálí snadno a běžný hydratační balzám před sluncem nechrání. Cancer Council radí balzám na rty se SPF 30+ a širokým spektrem, případně zinkový krém. Balzám se při jídle a pití stírá, takže ho obnovujte častěji než krém na obličej. Malá tyčinka se vejde do každé kapsy a patří i do cestovní lékárničky na hory, kde se hodí i krém na spálenou kůži.
Kdy a jak často krém obnovit
Nejpozději po dvou hodinách a po pocení
Ministerstvo zdravotnictví radí krém obnovovat pravidelně po jedné až dvou hodinách a po koupání nebo pocení. Cancer Council u lyžování doporučuje obnovu každé dvě hodiny během celého dne. Prakticky to znamená natřít se ráno před odchodem, znovu při polední pauze a pak ještě odpoledne. Kdo jede skialpy, túru na sněžnicích nebo se hodně potí pod kuklou, má krém obnovit spíš častěji, protože pot a otírání vrstvu odnášejí.
Malá tuba do kapsy
Velká lahev zůstane na pokoji a do kapsy bundy se nevejde. Cancer Council proto radí nosit malé tuby krému a balzámu, aby šlo krém obnovit kdykoli přes den. V mrazu se tuba v kapse blízko těla dá vymáčknout snáz než v batohu. Do batohu patří spíš teplé pití, a pokud ještě vybíráte, jak dlouho která nádoba udrží čaj horký, pomůže srovnání toho, co ukázaly testy u termosek na hory.
UV index a polední hodiny
Nejsilnější je UV záření podle WHO během čtyř hodin kolem slunečního poledne. Evropský kodex proti rakovině uvádí orientačně dobu mezi 11. a 15. hodinou. Ochrana je potřeba od UV indexu 3, při hodnotě 8 a vyšší se doporučuje kolem poledne venku nezůstávat. UV index najdete v předpovědi počasí i v meteorologických aplikacích. Na horách se vyplatí dát si delší polední pauzu uvnitř chaty a krém obnovit až po ní, před dalšími jízdami.
Oči, děti a vítr
Brýle a lyžařské brýle
Odražené UV záření nepálí jen kůži. Spálení povrchu oka, kterému se říká sněžná slepota, bývá podle Cancer Council dočasné a odezní obvykle za pár dní, je ale velmi bolestivé. WHO doporučuje sluneční brýle zahnutého tvaru s ochranou 99 až 100 procent proti UVA i UVB. Na svah patří těsně přiléhající lyžařské brýle. Kdo nosí dioptrické brýle, může se domluvit s optometristou na dioptrických sklech do slunečních nebo lyžařských brýlí.
Děti na sjezdovce
Dětská kůže je na slunce citlivější a podle Evropského kodexu proti rakovině je potřeba ji chránit hlavně oblečením, pokrývkou hlavy, brýlemi a správně použitým krémem. Ministerstvo zdravotnictví radí kojence slunci nevystavovat vůbec. Cancer Council doporučuje dětem krém SPF 30+, čepici nebo kuklu přes uši a brýle s plastovými, ne skleněnými skly. Co dalšího hlídat, když jedete na hory s dětmi, od výšky po délku pobytu, shrnujeme zvlášť. Na sjezdovku patří dětem i helma, kterou třeba Slovinsko nařizuje do 14 let včetně, jak uvádějí pravidla pro lyžování ve Slovinsku.
Spálení, nebo ošlehání větrem
Zarudlá a štípající kůže po dni na svahu nemusí být spálení od slunce. Silný vítr kůži zbavuje přirozeného mazu a ošlehaná kůže je také červená a podrážděná. Podle Cancer Council ale ošlehání větrem na rozdíl od spálení nezpůsobuje dlouhodobé poškození kůže ani rakovinu kůže a hydratační složky opalovacího krému jeho projevy zmírní. Kukla nebo nákrčník přes bradu chrání před obojím, protože zakrytá kůže nepotřebuje krém ani nedostane vítr.
Krém není povolení zůstat venku déle
WHO i Evropský kodex proti rakovině připomínají, že opalovací krém nemá sloužit k prodloužení pobytu na slunci. Nejlepší ochranou je stín a oblečení, krém chrání místa, která zakrýt nejdou. Na horách to znamená dlouhé rukávy, helmu, kuklu nebo nákrčník a brýle, krém pak na tvář, uši a rty. Ať do Alp jedete lyžařským zájezdem, nebo autem, krém a balzám zabalte do příručního zavazadla, ne na dno kufru.
Šest chyb, kvůli kterým se na horách spálíte
- Spoléhání na mráz a mraky, které UV záření spolehlivě nezastaví.
- Tenká vrstva krému, která chrání mnohem slaběji, než slibuje číslo SPF.
- Jediné natření ráno bez obnovy přes poledne a odpoledne.
- Vynechaná místa pod bradou, pod nosem a za ušima, kam dopadá záření odražené od sněhu.
- Rty bez balzámu s ochranným faktorem.
- Jízda bez lyžařských nebo slunečních brýlí, i když je zataženo.
Časté otázky
Jaký faktor má mít opalovací krém na hory?
Evropský kodex proti rakovině doporučuje na slunné dovolené SPF 30 nebo vyšší a lyžování ve vysokých polohách mezi ně patří. Vybírejte krém se širokým spektrem, se značkou UVA v kroužku a odolný vodě, protože pod helmou a kuklou se potíte. Vysoké číslo ale nepomůže, když krému nanesete málo.
Můžu se spálit, když je na horách zataženo?
Ano. Podle WHO může být UV záření vysoké i pod mraky a slabá oblačnost ho může rozptylem dokonce zesílit. K tomu se přidává odraz od sněhu, který vrací až 80 procent záření. Krém i brýle proto berte i v šedivý den.
Jak často krém na sjezdovce obnovovat?
Nejpozději po dvou hodinách a vždy po pocení nebo otření obličeje. Ministerstvo zdravotnictví uvádí obnovu po jedné až dvou hodinách, Cancer Council u lyžování každé dvě hodiny. Nejjednodušší je nosit malou tubu v kapse bundy a natřít se při každé delší pauze.
Stačí na rty obyčejný balzám?
Běžný hydratační balzám rty před UV zářením nechrání. Na hory se doporučuje balzám na rty se SPF 30+ a širokým spektrem, případně zinkový krém. Při jídle a pití se stírá, proto ho obnovujte častěji než krém na obličej.
Jak poznám spálení od ošlehání větrem?
Obojí vypadá podobně, kůže je červená a štípe. Ošlehání vzniká, když silný vítr kůži zbaví přirozeného mazu, a podle Cancer Council nezpůsobuje dlouhodobé poškození. Spálení od slunce kůži poškozuje a zvyšuje riziko rakoviny kůže, proto se mu vyplatí předcházet krémem i oblečením.




