Hřebenovka Českým Švýcarskem: etapa z Mezní Louky do Jetřichovic s mapou

Hřebenovka Českým Švýcarskem je značená dálková trasa dlouhá asi 100 kilometrů, rozdělená do šesti etap od Tisé po nádraží Jedlová. Nejde o jeden souvislý horský hřeben, ale o cestu po pískovcových stěnách, vyhlídkách a soutěskách, která navazuje na historickou Modrou hřebenovku. Jako jednodenní výlet autem se nejlépe hodí 4. etapa z Mezní Louky do Jetřichovic, která podle plánovače měří 13,8 kilometru.

Kdo dotaz hřebenovka Českým Švýcarskem hledá, obvykle chce vědět, kudy trasa vede, kde začít a co je po požáru v roce 2022 otevřené. Na všechny tři otázky odpovídáme podle oficiálního webu trasy, Správy Národního parku České Švýcarsko a Klubu českých turistů.

Níže najdete dvě etapy s mapou, parkování a návrat autobusem, aktuální uzavírky a pravidla parku.

Co je hřebenovka Českým Švýcarskem

Hřebenovka Českým Švýcarskem je dálková pěší trasa s vlastním názvem a značením, ne obecné označení pro chůzi po hřebeni. Podle oficiálního webu ji spravuje obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, měří zhruba 100 kilometrů a dělí se na šest etap od 11 do více než 20 kilometrů. Vede od úpatí Krušných hor přes Děčín, Hřensko, Mezní Louku a Jetřichovice až k prvním kopcům Lužických hor.

Klub českých turistů uvádí, že trasu slavnostně otevřeli 25. dubna 2023 a v terénu ji doplňuje asi 250 tabulek a směrovek. Navazuje na odkaz Modré hřebenovky, kterou od roku 1902 značil Spolek pro nejsevernější Čechy a která kdysi vedla po hřebenech severní hranice. Symbolem současné trasy je podle webu ceskesvycarsko.cz čtyřzubý modrý hřeben.

Poctivě je třeba říct, že souvislý hřeben tu nenajdete. Trasa střídá pískovcové stěny, vyhlídky, údolí a soutěsky a hodně stoupá a klesá. Evropská asociace turistických klubů jí udělila certifikát Leading Quality Trail, podle webu trasy jako jedné z 24 tras v Evropě. Na hřebenovky v horském smyslu odkazuje rozcestník hřebenovky v Česku.

Proč jít právě tudy

Na jediné etapě uvidíte skalní bránu, středověký skalní hrádek a tři historické vyhlídky, které zpřístupnil rod Kinských už v 19. století. Kudy z nudy připisuje Kinským velkou zásluhu na otevření Jetřichovických stěn turistům. Pískovcová krajina s věžemi a stěnami je v Česku ojedinělá, srovnání s dalšími lokalitami nabízí přehled česká skalní města.

Trasa vede zčásti přes území, které v roce 2022 zasáhl požár, a zčásti kolem něj. Web Hřebenovky u 3. etapy popisuje výhled z rozhledny v Janově na pozvolna ožívající požářiště.

Oficiální web trasy doporučuje nechat auto doma, když ale přijedete autem, návrat vyřeší páteřní autobus. Celý region shrnuje průvodce Českým Švýcarskem. Na východ navazuje hřebenovka Lužickými horami.

Mapa trasy

Etapa z Mezní Louky do Jetřichovic měří podle plánovače 13,8 kilometru, oficiální web Hřebenovky uvádí 13 km. Nejdelší jsou úseky z Mezní Louky k Malé Pravčické bráně (2,9 km) a od skalní kaple k Rudolfovu kameni (2,9 km). Podle webu trasy etapa nastoupá 619 metrů a klesá 655 metrů, takže počítejte s častými schody a žebříky.

Mapu si uložte offline, v hlubokých údolích signál vypadává. Na místě platí značení v terénu: uzavírky a přeložky jsou podle Správy NP zřetelně vyznačené a mohou se lišit od mapy. Aktuální stav najdete v přehled dostupných tras Správy NP.

Otevřít trasu v Google MapsOtevřít trasu v Mapy.com

1. Start: Mezní Louka. Osada s obecním parkovištěm a autobusovou zastávkou, začátek 4. etapy Hřebenovky.
2. Malá Pravčická brána. Skalní brána s kovovou vyhlídkou nad obloukem, 390 m.
3. Šaunštejn. Skalní hrádek u České silnice, po opravě přístupný po žebřících.
4. Česká silnice. Historická obchodní stezka do Saska.
5. Skalní kaple. Výklenková kaple ve skále na trase.
6. Rudolfův kámen. Skalní vyhlídka v 484 m, přístup po schodech a žebřících.
7. Vilemínina stěna. Vyhlídka pojmenovaná po manželce knížete Rudolfa Kinského.
8. Mariina skála. Vyhlídka s altánem nad Jetřichovicemi, 428 m.
9. Cíl: Jetřichovice. Obec se zastávkou autobusu 434 zpět na Mezní Louku.

Pěší trasa v mapě je vypočtená plánovačem po cestách a stezkách z OpenStreetMap přes uvedené body a měří zhruba 13,8 kilometru. Značené turistické cesty se od ní mohou místy odchylovat, na místě se řiďte značením KČT a mapou.

Z Mezní Louky na Šaunštejn

Z Mezní Louky vede trasa lesem k Malé Pravčické bráně, 2,9 km od startu, a hned za ní ke skalnímu hrádku Šaunštejn. Malá Pravčická brána je podle Kudy z nudy skalní oblouk vysoký 2,3 metru a široký 3,3 metru. Na rozdíl od velké brány se po ní smí chodit, nad obloukem je kovová vyhlídka.

Šaunštejn leží necelý kilometr severně od Vysoké Lípy. Kudy z nudy uvádí, že vznikl pravděpodobně koncem 14. století jako strážní bod na obchodní České silnici a pro polohu vhodnou k přepadání se mu říká loupežnický hrad. Po rekonstrukci v roce 2021 se znovu otevřel v létě 2022, na vrchol vedou schody skalní spárou a ocelové lávky.

Web Hřebenovky přirovnává skálu ke korábu uvízlému v lesích. Výstup je úzký, s malými dětmi a se psem je lepší zůstat dole.

Českou silnicí k Rudolfovu kameni

Za Šaunštejnem trasa chvíli sleduje historickou Českou silnici, míjí výklenkovou skalní kapli a stoupá na Rudolfův kámen, 8,9 km od Mezní Louky. Česká silnice byla podle webu trasy obchodní stezkou do Saska. Úsek od kaple k Rudolfovu kameni je nejdelší na etapě a vede lesem mezi skalami.

Rudolfův kámen je podle Kudy z nudy pískovcový vrchol ve výšce 484 metrů. Jméno dostal po knížeti Rudolfu Kinském, který skálu navštívil v roce 1824 a nechal na ní zřídit vyhlídku se 170 schody.

Rudolfův kámen leží blízko osady Tokáň. V této oblasti od 2. května 2026 hořelo mezi Rynarticemi, Jetřichovicemi a Tokání. Správa NP uvádí, že požářiště je do odvolání uzavřené, značené turistické trasy v dané oblasti jsou ale otevřené. Nesestupujte mimo značení.

Vilemínina stěna a Mariina skála

Poslední část etapy vede po hřebeni Jetřichovických skal přes Vilemíninu stěnu na Mariinu skálu a končí sestupem do Jetřichovic po 13,8 km. Vilemínina stěna s vrcholem ve výšce 439 metrů nese podle Kudy z nudy jméno manželky knížete Rudolfa Kinského. Je nejsevernější ze tří skalních masivů u Jetřichovic.

Mariina skála ve výšce 428 metrů je podle Kudy z nudy nejznámější vyhlídkou oblasti. Ferdinand Kinský v roce 1856 zpřístupnil turistům bývalou požární hlásku a pojmenoval skálu po své ženě Marii Anně. Web Hřebenovky uvádí, že na vrcholku stojí nově osazený altán s výhledem na České i Saské Švýcarsko.

Ze skály je to do Jetřichovic 1,3 km prudkým sestupem. Cestou vidíte Havraní skálu, kde podle webu trasy hořelo v roce 2006 a příroda se od té doby obnovuje. V Jetřichovicích je zastávka autobusu a podle webu Hřebenovky kemp s koupalištěm.

Kde nechat auto a jak zpět

Nejjednodušší je zaparkovat na Mezní Louce, projít etapu do Jetřichovic a vrátit se autobusem 434. Parkoviště na Mezní Louce spravuje obec Hřensko a platí se na místě hotovostí i kartou. Obec provozuje i parkoviště v Hřensku, ostatní plochy jsou soukromé s vlastními pravidly.

Web Hřebenovky označuje linku 434 Děčín, Hřensko, Mezní Louka, Jetřichovice, Chřibská, Kyjov, Krásná Lípa za pilíř turistické dopravy regionu, která jezdí denně po celý rok. Z Děčína do Jetřichovic jezdí i linka 436, na Mezní Louku a do Mezné linka 438. Konkrétní spoje hledejte v IDOS.

Pokud jdete obě etapy, dá se auto nechat v Hřensku, první den dojít na Mezní Louku a přespat v kempu, druhý den pokračovat do Jetřichovic a autobusem se vrátit do Hřenska. Pravidla pro nocování v autě mimo park shrnuje spaní v autě v Česku.

1. Ověřte ráno stupeň požárního rizika a přehled uzavírek na webu Správy NP.
2. Zaparkujte na Mezní Louce na obecním parkovišti.
3. Najděte si v IDOS odjezdy linky 434 z Jetřichovic zpět na Mezní Louku.
4. Vyrazte po značení Hřebenovky k Malé Pravčické bráně a Šaunštejnu.
5. Na Rudolfově kameni zkontrolujte čas, zbytek etapy vede po skalách a schodech.
6. Z Jetřichovic se vraťte autobusem k autu.

Etapa z Hřenska na Mezní Louku

Třetí etapa Hřebenovky vede z Hřenska přes rozhlednu Janov a soutěsku Kamenice na Mezní Louku a podle plánovače měří 10,3 km. Oficiální web uvádí 11 km, 373 metrů stoupání a 224 metrů klesání. Z Hřenska trasa hned stoupá na Labskou vyhlídku a dál přes luční Písečný vrch do Janova.

Rozhledna v Janově je podle Kudy z nudy železná stavba vysoká 40 metrů s vyhlídkou ve 30 metrech a výhledem na Děčínský Sněžník, Stříbrné stěny i Pravčickou bránu. Z Janova sestupuje trasa 3,3 km prudce na dno soutěsky Kamenice k Meznímu můstku a stejně prudce stoupá do Mezné, jediné obce na území národního parku.

Poslední úsek vede podle webu trasy javorovou alejí na Mezní Louku. Od Mezního můstku je podle Správy NP přístupná Divoká soutěska, Edmundova soutěska je také otevřená. Kdo chce k Pravčické bráně, musí podle Správy NP od Tří Pramenů nebo žlutou Mlýnskou cestou.

Otevřít trasu v Google MapsOtevřít trasu v Mapy.com

1. Start: Hřensko. Obec u Labe, nejníže položené místo Česka, začátek 3. etapy.
2. Písečný vrch. Luční vrchol na cestě do Janova.
3. Rozhledna Janov. Železná rozhledna, vyhlídka ve 30 m, výhled na Pravčickou bránu.
4. Mezní můstek. Dno soutěsky Kamenice, přístup do Divoké soutěsky.
5. Mezná. Jediná obec na území národního parku.
6. Cíl: Mezní Louka. Konec 3. a začátek 4. etapy.

Pěší trasa v mapě je vypočtená plánovačem po cestách a stezkách z OpenStreetMap přes uvedené body a měří zhruba 10,3 kilometru. Značené turistické cesty se od ní mohou místy odchylovat, na místě se řiďte značením KČT a mapou.

Co je po požáru zavřené

Správa Národního parku České Švýcarsko drží po požáru v roce 2022 a rozpadu smrkových porostů některé trasy dál uzavřené. Podle přehledu na webu správy jsou dočasně zavřené Gabrielina stezka od Mezní Louky k Pravčické bráně, rokle Soorgrund, trasa Divokou roklí, trasy od Panenské jedle k Hadímu prameni a k Černé bráně a Pravčický důl.

Přístupné zůstávají Pravčická brána jen od rozcestí Tři Prameny, Divoká soutěska jen od Mezního můstku, Edmundova soutěska, Mlýnská cesta s vyhlídkovou plošinou Fénix a Rysí stezka na Mezní Louce. Červená z Mezní Louky na Dubák je dočasně přeložená. Pravčická brána má podle Kudy z nudy rozpětí 26,5 metru a na oblouk se od roku 1982 nesmí.

Správa NP zároveň upozorňuje, že na celém území parku hrozí vysoké nebezpečí pádu stromů a vstup je na vlastní nebezpečí. Uzavírky se mění, proto si stav ověřte v den výletu. Přehled skalních tras v okolí s jistícím vybavením najdete v článku ferrata v Děčíně.

Pravidla národního parku

V NP České Švýcarsko platí trvale zákaz kouření, rozdělávání ohňů, používání vařičů a nocování, a to při každém stupni požárního rizika. Tak to uvádí Správa NP. Podle webu Hřebenovky se na území parku smí přespat jen ve vyhrazených místech, na trase jsou to kempy na Mezní Louce a v Jetřichovicích.

Park používá tři stupně požárního rizika. Při nízkém platí běžná pravidla návštěvního řádu. Při zvýšeném platí noční zákaz vstupu do lesa od 22 do 6 hodin a při vysokém navíc povinnost chodit jen po značených trasách. Aktuální stupeň ukazují tabulky na vstupech do parku a web správy.

Web Hřebenovky dál žádá mít psa pod kontrolou, ideálně na vodítku, nelétat s drony a odnášet odpadky, protože koše na trase nejsou. Jak legálně přespat v přírodě mimo národní park, popisuje spaní pod širákem v Česku.

Bezpečnost a počasí

Hlavní rizika na této etapě jsou padající stromy, mokré pískovcové schody a žebříky a v létě sucho s požárním nebezpečím. Za deště a po něm kloužou lávky i skalní stupně, proto na vrcholy nelezte v mokru a za silného větru.

Horská služba v Českém Švýcarsku nepůsobí, v nouzi volejte linku 112. Signál v údolích vypadává. Vezměte si pevnou obuv s dobrou podrážkou a dost vody, obce na trase jsou jen na začátku a na konci etapy. Co přibalit, shrnuje seznam věcí na vandr.

Kdo přijíždí na motorce, najde tipy na silnice v okolí v článku výlet na motorce po Ústeckém kraji. Na západ od Labe pokračuje Hřebenovka k Děčínskému Sněžníku a dál navazuje hřebenovka Krušnými horami.

Situace, které vás zaskočí

Nejčastější komplikace souvisejí s uzavírkami po požáru, s dopravou zpět a s požárním rizikem. Co dělat, shrnuje tabulka.

Recenze vyhlídek a kempů

Recenze Šaunštejna, Mariiny skály i kempů na Mezní Louce a v Jetřichovicích najdete v Mapách Google. Čerstvé recenze prozradí, jak dlouhé bývají fronty na žebříky a jestli se po dešti dá na vyhlídky bezpečně vylézt. Informace o uzavírkách v recenzích ale neberte jako platné, ty zveřejňuje jen Správa NP.

Časté otázky

Co je Hřebenovka Českým Švýcarskem?

Značená dálková pěší trasa dlouhá asi 100 km v šesti etapách od Tisé po nádraží Jedlová. Otevřeli ji v dubnu 2023.

Která etapa Hřebenovky se hodí na jeden den autem?

Etapa z Mezní Louky do Jetřichovic, podle plánovače 13,8 km, zpět jezdí autobus 434.

Vede Hřebenovka po hřebeni hor?

Ne souvisle. Střídá pískovcové stěny, vyhlídky, údolí a soutěsky, jméno navazuje na historickou Modrou hřebenovku.

Kde zaparkovat na Hřebenovku v Českém Švýcarsku?

Na obecním parkovišti na Mezní Louce nebo v Hřensku. Zpět k autu jezdí linka 434.

Je Gabrielina stezka otevřená?

Podle Správy NP je dočasně uzavřená. Pravčická brána je přístupná jen od Tří Pramenů nebo Mlýnskou cestou.

Je otevřená Pravčická brána?

Ano, ale jen od rozcestí Tři Prameny. Na samotný oblouk se nesmí od roku 1982.

Jsou otevřené soutěsky Kamenice?

Podle Správy NP je otevřená Edmundova soutěska a Divoká soutěska od Mezního můstku.

Můžu v Českém Švýcarsku spát venku?

V národním parku je nocování trvale zakázané. Na trase jsou kempy na Mezní Louce a v Jetřichovicích.

Co znamená vysoké požární riziko v parku?

Noční zákaz vstupu do lesa od 22 do 6 hodin a povinnost chodit jen po značených trasách.

Jak značená je Hřebenovka Českým Švýcarskem?

Využívá značení KČT a doplňuje ho asi 250 tabulek a směrovek. Symbolem trasy je modrý hřeben.

Je Šaunštejn přístupný?

Ano, po rekonstrukci se otevřel v létě 2022. Na vrchol vedou schody skalní spárou a lávky.

Kde na Hřebenovce doplnit vodu a jídlo?

Podle webu trasy v obcích na etapách, kde jsou stravování a další služby. Na skalních úsecích mezi nimi počítejte s vlastní zásobou.