Hřebenovka Lužické hory vede po hraničním hřebeni od Kammlochu přes Hvozd a Luž k hradu Tolštejn a na Jedlovou a podle plánovače měří 25,6 kilometru. Je to jednosměrná celodenní túra přes tři nejznámější vrcholy pohoří s koncem u železniční stanice Jedlová. Většinu cesty jdete lesem a na vrcholech se otevírají výhledy do Čech i do Německa.
Lužické hory jsou kolébkou celé Hřebenovky. Podle webu hrebenovka.cz se zástupci horských spolků sešli 13. dubna 1902 ve Varnsdorfu a naplánovali jednotně značenou stezku přes vrcholy Lužických hor. První část vedla z Ještědu na Růžový vrch a právě přes Hvozd, Luž, Tolštejn a Jedlovou, kudy vede i naše mapa.
Článek ukazuje hlavní trasu a kratší úsek z Horního Sedla ke Kammlochu, rozpis úseků, kde nechat auto a jak se k němu vrátit, pravidla CHKO Lužické hory a na co si dát pozor na hranici s Německem.
V kostce
- Hlavní trasa: Kammloch, Hvozd, Jánské kameny, Luž, Tolštejn a Jedlová, podle plánovače 25,6 km.
- Úvodní úsek: Horní Sedlo, Tobiášova borovice, Petrovice a Kammloch, 11,7 km.
- Vrcholy: Luž 793 m je nejvyšší hora Lužických hor, Jedlová 774 m má rozhlednu z roku 1891.
- Návrat: z cíle u stanice Jedlová vlakem, ke startu autobusem nebo druhým autem.
- Pravidla CHKO: parkovat jen na označených parkovištích, stanovat jen v kempech, psa na vodítku.
- Tísňové volání: Horská služba tu nemá oblast, volejte 155 nebo 112.
Co v článku najdete
- Proč jít hřebenovku Lužickými horami
- Hřebenovka Lužické hory: mapa
- Z Kammlochu přes Hvozd na Luž
- Z Luže na Tolštejn a Jedlovou
- Úsek z Horního Sedla
- Úseky trasy v kilometrech
- Kde zaparkovat a jak zpět
- Kdy jít a co čekat
- Pravidla CHKO Lužické hory
- Bezpečnost a hranice s Německem
- Situace, které vás zaskočí
- Recenze rozhleden a restaurací
- Časté otázky
Proč jít hřebenovku Lužickými horami
Lužické hory jsou nízké, ale členité: čedičové a znělcové kupy tu podle Kudy z nudy střídají pískovcové skály a hřeben tvoří rozvodí Severního a Baltského moře. Hřebenovka proto neustále stoupá a klesá mezi vrcholy, ze kterých je vidět Ještěd, České středohoří i Žitavská kotlina. Lužické hory podle stejného zdroje pokrývají převážně lesy, takže holé úseky jako v Jeseníkách tu nečekejte.
Historická Hřebenovka tu měla podle webu hrebenovka.cz jednotné značení, zinkové tabulky se čtyřzubým modrým hřebenem v bílém poli. Podnět ke zřízení cesty dal J. Mohr z Rumburku a první část měřila zhruba 60 kilometrů. Dnes je Lužická část součástí Hřebenovky Libereckého kraje, která se napojuje na trasy v Sasku.
Kdo chce pokračovat, má na východě hřebenovku Jizerskými horami a na západě hřebenovku Českým Švýcarskem. Přehled všech pohoří najdete v rozcestníku hřebenovky v Česku.
Hřebenovka Lužické hory: mapa
Hlavní mapa vede od Kammlochu po hraničním hřebeni na Luž, pak k Tolštejnu a na Jedlovou a podle plánovače měří 25,6 km. Body odpovídají rozcestníkům KČT na trase Hřebenovky. Nejdelší úsek je lesní přechod od rozcestí Pod Ptačincem k Tolštejnu, 3,6 km.
Část cesty mezi Hvozdem a Luží vede po státní hranici a hraniční cesta místy přechází na německou stranu. V mapě to poznáte podle linie, která kopíruje hranici. Tlačítka pod mapou otevřou trasu v Google Maps nebo v Mapy.com pro chůzi.
Otevřít trasu v Google MapsOtevřít trasu v Mapy.com
- Start: Kammloch. Hraniční rozcestí u starého přechodu, parkoviště u silnice.
- Pod Hvozdem. Rozcestí pod dvouvrcholovým Hvozdem.
- Hvozd. Vrchol 750 m na hranici, česká vyhlídková plošina.
- Jánské kameny. Skalní hřbet na hraniční cestě.
- Plešivec. Vrchol na hraničním hřebeni nad Krompachem.
- Krkavčí kameny. Hraniční rozcestí na cestě k Luži.
- Luž. Nejvyšší hora Lužických hor, 793 m, státní hranice na vrcholu.
- Lužické polesí. Rozcestí na lesní cestě pod Luží.
- Pod Ptačincem. Rozcestí před sestupem k Tolštejnu.
- Tolštejn. Zřícenina hradu zmíněného roku 1337, restaurace v podhradí.
- Jedlová. Vrchol 774 m s kamennou rozhlednou z roku 1891.
- Cíl: Jedlová, železniční stanice. Vlak pro návrat.
Pěší trasa v mapě je vypočtená plánovačem po cestách a stezkách z OpenStreetMap přes uvedené body a měří zhruba 25,6 kilometru. Značené turistické cesty se od ní mohou místy odchylovat, na místě se řiďte značením KČT a mapou.
Z Kammlochu přes Hvozd na Luž
Kammloch je hraniční sedlo, přes které podle webu hrebenovka.cz historická Hřebenovka přecházela z Lückendorfu zpět na české území a pokračovala na Hvozd. Ze sedla vede trasa pod Hvozd a na vrchol, celkem 3,1 km. Podle mapy OpenStreetMap je u Kammlochu parkoviště.
Hvozd (750 m) je podle Kudy z nudy výrazný dvouvrcholový znělcový hřbet na státní hranici nedaleko Krompachu. Na jednom vrcholu stojí německá turistická chata, na druhém 25 metrů vysoká rozhledna z roku 1892, obojí na německém území, ale přístupné po turistické cestě z Česka. Z české strany je přístupná vyhlídková plošina s výhledem na Bezděz, Ronov nebo Ještědský hřbet.
Z Hvozdu vede hřebenovka přes Jánské kameny, Plešivec a Krkavčí kameny na Luž, celkem 10,2 km. Luž je se 793 metry nejvyšší horou Lužických hor a vrcholem prochází státní hranice. Vrcholová část je porostlá pralesními porosty a v srpnu 2020 byla podle Kudy z nudy na německé straně otevřena nová rozhledna.
Z Luže na Tolštejn a Jedlovou
Z Luže sestupuje trasa lesem přes Lužické polesí a rozcestí Pod Ptačincem ke zřícenině hradu Tolštejn, celkem 7,0 km. Hrad se podle Kudy z nudy poprvé připomíná roku 1337 a chránil cestu z Čech do Lužice. V roce 1642 ho oblehla a vypálila švédská vojska a už nebyl obnoven.
V podhradí postavili v roce 1865 restauraci ve švýcarském stylu, kterou se podařilo obnovit a otevřít na podzim 2002. Každý rok se tu konají Tolštejnské slavnosti, kterými region zahajuje turistickou sezónu. Od roku 1996 se obec Jiřetín pod Jedlovou stará o záchranu zříceniny.
Poslední vrchol je Jedlová (774 m), 2,2 km od Tolštejna. Horský spolek Gebirgsverein tu v roce 1891 postavil 23 metrů vysokou kamennou rozhlednu, u ní vznikla restaurace a oba objekty prošly po roce 1992 rekonstrukcí. Za jasného počasí je podle Kudy z nudy vidět od Krušných hor po Krkonoše. Po 3,2 km sestupu dojdete k železniční stanici Jedlová.
★ Rozhledny s vlastní otevírací dobou
Rozhledna na Jedlové, rozhledna na Hvozdu i nová rozhledna na německé straně Luže mají vlastní provoz. Pokud chcete nahoru, ověřte si otevírací dobu předem. Tipy na delší pobyt s dětmi v okolí najdete v článku rodinná dovolená v Lužických horách.
Úsek z Horního Sedla
Úvodní úsek vede z Horního Sedla přes Krásný důl, Tobiášovu borovici a Petrovice ke Kammlochu a podle plánovače měří 11,7 km. Je to část historické trasy, která podle webu hrebenovka.cz vedla z Ještědského hřbetu přes Horní Sedlo a sedlo pod Podkovou k Tobiášově borovici a dál ke Kammlochu.
Tobiášova borovice stála podle regionálního webu Lužické a Žitavské hory na rozcestí nad západním koncem Krásného dolu, na červené cestě z Petrovic do Horního Sedla. Obchodník Tobias Kunze tu podle pověsti přežil výstřel zloděje dřeva a na znamení díků borovici nechal stát. Strom s obvodem kolem 2,5 metru se dožil téměř 250 let, v devadesátých letech uschl a na jeho místě roste mladá borovice.
Za Petrovicemi míjí trasa odbočku ke zřícenině na Sokole a stoupá ke Kammlochu, kde navazuje hlavní mapa. Obě mapy dohromady vydají na dlouhý den nebo pohodlný víkend.
Otevřít trasu v Google MapsOtevřít trasu v Mapy.com
- Start: Horní Sedlo. Autobusová zastávka a parkoviště na kraji obce.
- Pod Vraními skalami. Rozcestí na hřebenové cestě.
- Krásný důl. Údolí se soutěskovým charakterem.
- U Tobiášovy borovice. Místo slavné borovice, dnes s mladým stromkem.
- Lví buk. Rozcestí na červené značce.
- Petrovice. Obec pod hřebenem.
- Sokol, odbočka. Odbočka ke zřícenině na Sokole.
- Cíl: Kammloch. Navazuje hlavní mapa přes Hvozd na Luž a Jedlovou.
Pěší trasa v mapě je vypočtená plánovačem po cestách a stezkách z OpenStreetMap přes uvedené body a měří zhruba 11,7 kilometru. Značené turistické cesty se od ní mohou místy odchylovat, na místě se řiďte značením KČT a mapou.
Úseky trasy v kilometrech
Tabulka shrnuje hlavní mapu po částech, kilometry jsou součtem úseků z plánovače. Značená trasa se od nich může místy lišit o stovky metrů.
| Úsek | Km úseku | Km od startu | Co tam je |
|---|---|---|---|
| Kammloch, Hvozd | 3,1 | 3,1 | Česká vyhlídková plošina, rozhledna na německé straně |
| Hvozd, Jánské kameny | 2,1 | 5,2 | Skalní hřbet na hranici |
| Jánské kameny, Krkavčí kameny | 5,0 | 10,2 | Přes Plešivec po hraniční cestě |
| Krkavčí kameny, Luž | 3,1 | 13,3 | Nejvyšší hora, 793 m |
| Luž, Pod Ptačincem | 3,4 | 16,7 | Lesní sestup přes Lužické polesí |
| Pod Ptačincem, Tolštejn | 3,6 | 20,3 | Zřícenina a restaurace v podhradí |
| Tolštejn, Jedlová | 2,2 | 22,5 | Rozhledna z roku 1891 |
| Jedlová, železniční stanice | 3,2 | 25,7 | Vlak pro návrat |
Kde zaparkovat a jak zpět
Správa CHKO Lužické hory žádá parkovat jen na označených parkovištích, takže auto nechte na parkovišti u startu nebo v cíli, nikdy na lesní cestě. Podle mapy OpenStreetMap je parkoviště u Kammlochu a u Horního Sedla. V cíli u stanice Jedlová se vrátíte vlakem, ke startu ale přímé spojení nečekejte.
Nejjednodušší je jet dvěma auty a jedno nechat v cíli. Kdo jede jedním autem, najde nejbližší autobusovou zastávku ke Kammlochu v Krompachu u kostela a kombinaci vlaku a autobusu si vyhledá v jízdním řádu předem. Alternativou je jít jen úsek z Horního Sedla ke Kammlochu a zpět, nebo okruh z Jedlové přes Tolštejn.
Kdo chce v Lužických horách přespat, najde pravidla pro spaní v autě v článku spaní v autě v Česku. Na motorce nebo autem se dá okolí projet po trase výlet na motorce po Ústeckém kraji.
Kdy jít a co čekat
Hřebenovka Lužickými horami je schůdná po většinu roku, nejpříjemnější je od jara do podzimu, kdy nejsou cesty zledovatělé. Kudy z nudy upozorňuje, že Lužické hory jsou výrazný povětrnostní předěl a počasí se na severních a jižních svazích často výrazně liší. Na hřebeni tak může foukat a mrholit, i když je v údolí hezky.
Trasa je lesnatá, ale s řadou výstupů na vrcholy. Za mokra kloužou skály na vyhlídkách i kameny na cestě. Na Jedlovou vede v zimě lyžařský vlek a v okolí jsou běžecké tratě, takže sníh tu bývá. Seznam věcí na celý den shrnuje co si zabalit na vandr.
Pravidla CHKO Lužické hory
Celá trasa leží v CHKO Lužické hory, kde podle správy platí jednoduchá pravidla: chodit po cestách a značených stezkách, stanovat a bivakovat jen v kempech a oheň rozdělávat jen na vyhrazených ohništích. Táboření a oheň mimo vyhrazená místa jsou zakázané. Na kole se jezdí po cestách a cyklotrasách, lezení je dovolené jen horolezcům podle platných pravidel.
Správa také žádá nevstupovat do jeskyní a pod převisy, nerušit zvířata a mít psa na vodítku. V CHKO je podle Kudy z nudy vyhlášeno 19 maloplošných chráněných území, například národní přírodní rezervace Jezevčí vrch. Nouzové přenocování venku je jiná situace než táboření, rozdíl vysvětluje článek spaní pod širákem v Česku.
- Rozhodněte se, jak se vrátíte: dvě auta, vlak a autobus, nebo kratší varianta tam a zpět.
- Zaparkujte na označeném parkovišti u Kammlochu nebo u Horního Sedla.
- Vezměte si doklad totožnosti, hraniční cesta vede místy po německém území.
- Stáhněte si mapu tlačítkem pod mapou, v lese se rozcestí snadno spletou.
- Ověřte si otevírací dobu rozhleden a restaurace na Tolštejně, pokud s nimi počítáte.
- Najděte si vlak ze stanice Jedlová a nechte si časovou rezervu.
Bezpečnost a hranice s Německem
Horská služba ČR má oblasti v Beskydech, Jeseníkách, Jizerských a Krušných horách, Krkonoších, Orlických horách a na Šumavě, Lužické hory mezi nimi nejsou. V nouzi proto volejte zdravotnickou záchrannou službu 155 nebo jednotné číslo 112. Operátorovi popište nejbližší rozcestník, jeho název je na každé směrovce KČT.
Část cesty mezi Hvozdem a Luží vede po státní hranici a rozhledny na Hvozdu a Luži stojí na německém území. Obě země jsou v schengenském prostoru, doklad totožnosti ale mějte u sebe. Kdo chce nocovat na saské straně, najde přehled pravidel v článku kempování na divoko v Evropě.
⚠ Hraniční kameny a převisy
Na hřebeni uvidíte hraniční kameny s nápisy, které připomínají historickou zemskou hranici mezi Čechami a Lužicí. Nepoškozujte je a do skalních převisů nevstupujte, správa CHKO o to výslovně žádá.
Situace, které vás zaskočí
Většina komplikací v Lužických horách souvisí s návratem k autu, s počasím na hřebeni a s tím, že trasa kříží hranici. Tabulka shrnuje typické situace.
| Situace | Co to znamená | Co udělat |
|---|---|---|
| Plné parkoviště u Kammlochu | Víkendová špička | Začněte z Horního Sedla nebo z Jedlové |
| Značka vás zavede do Německa | Hraniční cesta kříží hranici | Pokračujte po značce, mějte u sebe doklad |
| Na hřebeni mrholí, dole svítí slunce | Povětrnostní předěl | Oblečte si vrstvu navíc, skály budou kluzké |
| Rozhledna je zavřená | Rozhledny mají vlastní provoz | Výhled najdete i z vyhlídkové plošiny Hvozdu |
| Pes se chce proběhnout | V CHKO patří na vodítko | Nechte ho na vodítku kvůli zvěři |
| Chcete přespat u Tolštejna | Táboření mimo kempy je zakázané | Zvolte kemp nebo ubytování v Jiřetíně |
| Úraz v lese na hřebeni | Horská služba tu nepůsobí | Volejte 155 nebo 112 a popište nejbližší rozcestník |
Recenze rozhleden a restaurací
Recenze rozhledny na Jedlové, restaurace v podhradí Tolštejna i chat na Hvozdu a Luži najdete v Mapách Google. Nejvíc řeknou čerstvé recenze o otevírací době a o tom, jak je rušno o víkendu. Starší recenze berte opatrně, provoz se mění podle sezóny.
Časté otázky
Kudy vede hřebenovka Lužické hory?
Po hraničním hřebeni od Kammlochu přes Hvozd, Jánské kameny a Krkavčí kameny na Luž, pak k Tolštejnu a na Jedlovou. Historicky pokračovala na Růžový vrch.
Kolik kilometrů má hřebenovka Lužickými horami?
Hlavní trasa z Kammlochu k železniční stanici Jedlová měří podle plánovače 25,6 km, úsek z Horního Sedla ke Kammlochu 11,7 km.
Jak vysoká je Luž?
Luž má 793 m a je nejvyšší horou Lužických hor. Vrcholem prochází státní hranice s Německem.
Je na Jedlové rozhledna?
Ano, 23 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1891, vedle ní je restaurace.
Kde zaparkovat na hřebenovku v Lužických horách?
Na označeném parkovišti, podle mapy OpenStreetMap například u Kammlochu nebo u Horního Sedla. Mimo parkoviště se v CHKO parkovat nesmí.
Jak se vrátím z Jedlové ke Kammlochu?
Ze stanice Jedlová vlakem a pak autobusem, nejbližší zastávka ke Kammlochu je v Krompachu. Jednodušší jsou dvě auta.
Kdy vznikla Hřebenovka?
Podle webu hrebenovka.cz se horské spolky na jejím založení dohodly 13. dubna 1902 ve Varnsdorfu.
Je na hřebeni Lužických hor Horská služba?
Horská služba ČR v Lužických horách nemá oblast. V nouzi volejte 155 nebo 112.
Smím v Lužických horách stanovat?
Jen ve vyhrazených kempech, táboření a oheň mimo vyhrazená místa jsou v CHKO zakázané.
Musím mít psa na vodítku?
Správa CHKO Lužické hory žádá mít psa na vodítku, aby neohrožoval volně žijící zvířata.
Potřebuji na hřebenovku doklad?
Hraniční cesta vede místy po německém území, doklad totožnosti mějte u sebe.
Leží hrad Tolštejn na hřebenovce?
Ano, zřícenina leží přímo na trase mezi Luží a Jedlovou. Podmínky prohlídky a otevírací dobu restaurace v podhradí si ověřte předem.
Je hřebenovka Lužické hory vhodná pro děti?
Celá trasa je dlouhá, s dětmi zvolte kratší úsek, třeba z Jedlové na Tolštejn a zpět.




