Ferraty v Dolomitech: Tridentina, Cortina, Brenta a jak číst obtížnost

Ferraty v Dolomitech patří k nejznámějším zajištěným cestám v Evropě a najdete je hlavně kolem Cortiny d’Ampezzo, v masivu Sella a v Dolomitech di Brenta. Na rozdíl od českých ferrat jde často o celodenní horské túry ve výšce přes dva a půl tisíce metrů, s dlouhým přístupem a sestupem. Obtížnost uvádějí místní turistické centrály, každá ale podle vlastní stupnice, a to je potřeba při výběru číst pozorně.

Mnoho dolomitských ferrat vzniklo na místech, kudy za první světové války vedla fronta, a na trasách jsou dodnes zbytky zákopů, štol a vojenských přístřešků. Proto jsou tu vedle krátkých sportovních cest i dlouhé hřebenové přechody, na které je potřeba kondice, zkušenost a stabilní počasí.

Článek vybírá ferraty podle údajů oficiálních turistických webů Alta Badia, Cortiny a Trentina, vysvětluje jejich stupnice, ukazuje mapu přístupů autem a shrnuje výbavu a bezpečnost podle rad alpského spolku SAT a horské služby.

Ferraty Dolomity: kde začít

Pro první návštěvu jsou nejpraktičtější oblasti, kde ferraty začínají u silničních průsmyků nebo u lanovek, tedy Passo Gardena, Passo Falzarego a okolí Cortiny. Z parkoviště jste u nástupu za desítky minut a po túře se vrátíte k autu. Dolomity di Brenta v Trentinu jsou naopak odlehlejší a jejich slavné ferraty začínají až u horských chat.

Dolomity jsou součástí světového dědictví UNESCO a velká část ferrat vede chráněnou krajinou. Na trasách potkáte turisty, lezce i cyklisty, v létě je provoz na nejznámějších cestách hustý. Alta Badia o ferratě Brigata Tridentina výslovně píše, že je nejfrekventovanější v celých Dolomitech.

Kdo zná jen české ferraty, měl by počítat s úplně jiným měřítkem. Domácí cesty mají obvykle desítky metrů, jak ukazuje přehled ferraty v Česku, v Dolomitech se převýšení počítá ve stovkách metrů a túra trvá od dvou do devíti hodin. Menší alpskou zkušenost dají například ferraty na Slovensku.

Jak číst obtížnost ferrat

V Dolomitech neexistuje jedna společná stupnice, každá turistická centrála hodnotí ferraty po svém. Cortina d’Ampezzo řadí cesty do skupin Easy, Intermediate a For experts a zvlášť označuje zajištěné chodníky jako Equipped trail. Alta Badia u Brigata Tridentina uvádí písmeno C, tedy stupnici, kterou znáte z českých ferrat.

Trentino na webu Visit Trentino používá hlavně slovní popis. O ferratách Bocchette v Brentě píše, že jsou určené zkušeným a trénovaným horolezcům kvůli délce, expozici a technické obtížnosti. Takové hodnocení je přísnější, než se na první pohled zdá, protože nepočítá jen s nejtěžším krokem, ale s celým dnem v horách.

Při výběru proto sledujte tři údaje: stupeň, čas a převýšení. Cesta označená jako lehká může mít stovky metrů převýšení a dlouhý sestup, těžká cesta zase krátký, ale kolmý úsek. Postup a výbavu pro úplné začátečníky vysvětluje článek ferrata pro začátečníky.

Brigata Tridentina na Pisciadù

Brigata Tridentina vede v masivu Sella od Passo Gardena k chatě Rifugio Pisciadù a Alta Badia ji hodnotí jako středně těžkou, stupněm C. Začíná na parkovišti východně od průsmyku ve výšce 2136 metrů a krátký přístup vede k dolnímu vodopádu Pisciadù. U odpočinkového místa nad vodopádem je nouzový výstup, kterým se dá ferrata opustit na pěší cestu.

První část vede podél vodopádu po lanech a stupech k žebříku a malému převisu, podle Alta Badia tím máte nejtěžší úseky za sebou. Vrcholem túry je visutý most mezi věžemi Exner a Brunico. Za ním stojí chata Pisciadù, která má podle Alta Badia otevřeno od konce června do konce září.

Sestup vede úzkým žlabem Val Mezdì. Od chaty lze pokračovat i na vrchol Cima Pisciadù ve výšce 2985 metrů. Alta Badia doporučuje vyrazit brzy ráno a připomíná, že set s přilbou a úvazkem je povinný.

Lehčí ferraty kolem Cortiny

Mezi lehké řadí Cortina ferratu na Averau, okruh Cascate di Fanes a cestu Scala del Minighel, zvlášť pak zajištěný chodník Kaiserjäger na Lagazuoi. Averau má podle Cortiny obtížnost Easy, trvá asi dvě a půl hodiny s převýšením 394 metrů a končí u vrcholového kříže ve výšce 2649 metrů. Cesta vede nejdřív po suti, pak jeskyní a komínem na hřeben.

K chatě Averau se dostanete lanovkou z parkoviště Bai de Dones k chatě Scoiattoli a dál pěšinou 439, nebo pěšky z Passo Falzarego, což podle Cortiny trvá asi hodinu a půl. Stejnou cestou se vrací. Cortina upozorňuje na lidi, kteří jdou po stejném úseku nahoru, a na riziko shození kamene.

Cascate di Fanes je podle Cortiny vhodná pro začátečníky i rodiny a vede kolem vodopádů za čtyři hodiny s převýšením 500 metrů. Kaiserjäger na Lagazuoi je zajištěný chodník s převýšením 647 metrů, který vede místy bojů první světové války.

Ferraty pro zkušené u Cortiny

Většina slavných ferrat kolem Cortiny má podle místní centrály stupeň For experts, tedy pro zkušené. Patří sem Olivieri na Punta Anna, Lipella na Tofana di Rozes, Tomaselli, Sci Club 18 a Ivano Dibona. Lipella podle Cortiny zabere osm hodin s převýšením 1400 metrů a končí na vrcholu ve výšce 3225 metrů.

Ivano Dibona je podle Cortiny jedna z nejznámějších ferrat Dolomit a zároveň jedna z nejdelších: devět hodin, 1300 metrů nahoru a 1720 metrů dolů. Z parkoviště Rio Gere se jede lanovkou na Son Forca a pak asi dvě hodiny suťovým žlabem do sedla Forcella Staunies. Tam začíná třicetimetrovým mostem Ponte Cristallo.

Trasa vede po hřebenech masivu Cristallo kolem vojenských postavení z roku 1915, bivak Buffa di Perrero byl obnovený v roce 2022. Končí sestupem do údolí u Ospitale, takže je potřeba vyřešit návrat k autu. Na takovou túru nejděte bez předchozí zkušenosti s dlouhými alpskými ferratami.

Bocchette v Dolomitech di Brenta

Ferraty Bocchette v Dolomitech di Brenta vedou po úzkých římsách vysoko ve stěnách a Visit Trentino je doporučuje jen zkušeným a trénovaným horolezcům. Bocchette Centrali se drží ve výšce 2500 až 2800 metrů pod věžemi Brenta Alta, Campanil Basso a Crozzon. Samotná ferrata trvá asi čtyři hodiny, přístup a návrat přidají dalších čtyři až sedm.

Bocchette Alte je podle Trentina jedna z nejnáročnějších klasických ferrat Brenty. Vede kolem 3000 metrů, samotný přechod trvá šest až osm hodin a přístup další čtyři až šest. V opačném směru ji Trentino doporučuje jen za stabilního počasí a nejlépe po roztátí ledu.

Obě cesty začínají u horských chat, například Alimonta nebo Pedrotti, a obvykle se na ně jde na dva dny s noclehem. Pro první alpskou sezónu jsou vhodnější kratší cesty u průsmyků, Brenta patří k cílům, na které se připravujete.

Mapa přístupů autem

Mapa ukazuje přístup autem od sjezdu z Brennerské dálnice v Klausenu přes Passo Gardena a Passo Falzarego do Cortiny, podle plánovače celkem 91 kilometrů. Ke Gardeně je to 38 km, odtud na Falzarego 30 km, k parkovišti Bai de Dones 4 km a do Rio Gere za Cortinou 20 km. Dolomity di Brenta leží západně od Adiže mimo tuto mapu.

Silnice přes průsmyky jsou horské a v létě na nich jezdí autobusy, cyklisté i motorkáři. Víc o průsmycích píšeme v článcích alpské průsmyky a Dolomity na motorce. Parkoviště u nástupů se v sezóně plní brzy ráno.

Otevřít trasu v Google MapsOtevřít trasu v Mapy.com

1. Klausen, sjezd z dálnice A22. Odbočka z Brennerské dálnice do Val Gardena.
2. Passo Gardena. Parkoviště pod průsmykem je výchozí bod ferraty Brigata Tridentina na Pisciadù.
3. Passo Falzarego. Výchozí bod k Lagazuoi, cestě Kaiserjäger a pěšímu přístupu k Averau.
4. Bai de Dones. Parkoviště a lanovka k chatě Scoiattoli, odtud se jde na Averau.
5. Rio Gere. Parkoviště a lanovka na Son Forca, začátek přístupu na ferratu Ivano Dibona.

Trasa v mapě je vypočtená plánovačem po silnicích přes uvedené body a měří zhruba 91 kilometrů. Navigace v telefonu ji může upravit podle aktuálních uzavírek.

Kdy jet na ferraty

Hlavní sezóna dolomitských ferrat je léto, kdy mají otevřeno horské chaty a lanovky a na severních stranách roztaje sníh. Alta Badia uvádí u chaty Pisciadù provoz od konce června do konce září. Podobný rytmus mají i další chaty, o které se túry opírají.

Ve výškách nad 2500 metrů může sníh a led vydržet do léta a vrátit se už na podzim. Trentino u Bocchette Alte výslovně doporučuje jít až po roztátí ledu. Mimo hlavní sezónu počítejte s tím, že chaty a lanovky nemusí být v provozu a přístup se výrazně prodlouží.

V létě jsou častým rizikem odpolední bouřky. Rady Trentina začínají tím, že máte před odchodem ověřit stabilní počasí podle místní předpovědi. Vyrážejte brzy ráno, abyste byli z exponovaných úseků pryč dřív, než se začnou stavět mraky.

Výbava podle alpských spolků

Alpský spolek SAT, horská služba a horští vůdci Trentina doporučují vždy používat schválený ferratový set s trhacím tlumičem pádu a dvěma pevnými karabinami. K němu patří přilba, sedací úvazek a obuv s dobrou podrážkou, na kterou se dá stoupnout na malý stup. Rukavice chrání dlaně na dlouhých lanech.

Kdo jde ve skupině, má mít podle stejných rad v batohu kus lana a karabiny a umět je použít, třeba když je potřeba někoho dojistit. Poslední rada zní, že začátečník se má technice pohybu a jištění naučit od horského odborníka. Na dlouhé cesty přibalte čelovku, vrstvy oblečení a dost vody.

1. Ověřte předpověď v místní předpovědi a vyrazte jen za stabilního počasí.
2. Zkontrolujte provoz chat a lanovek, na kterých závisí přístup a sestup.
3. U nástupu nasaďte úvazek, set a přilbu a navzájem se zkontrolujte.
4. Připněte obě karabiny do lana a u kotvy přepínejte vždy jen jednu.
5. Držte odstup a nevstupujte do úseku lana, kde je jiný lezec.
6. Otočte to včas, pokud nestíháte plánovaný čas nebo se zhoršuje počasí.

Bezpečnost a pojištění v Itálii

Na tísňovou linku v Itálii volejte jednotné evropské číslo 112. Hlaste název ferraty, úsek a počet lidí, v horách pomůže poloha z telefonu. Na dlouhých hřebenových cestách počítejte s tím, že signál nemusí být všude.

Kdo a za jakých podmínek platí záchranu v horách, se v Itálii liší podle regionu a autonomní provincie. Před cestou si proto ověřte, že vaše cestovní pojištění kryje horskou záchranu i ferraty jako aktivitu, ne jen běžnou turistiku.

Největší nebezpečí nejsou ferraty samotné, ale délka túry, počasí a padající kameny od lidí nad vámi. Cortina u Averau upozorňuje, že po stejném úseku chodí lidé nahoru a dolů a kameny se snadno uvolní.

Co dělat v typických situacích

V Dolomitech se většina problémů řeší včasným rozhodnutím otočit se nebo zvolit kratší cestu. Tabulka shrnuje situace, se kterými se setkávají čeští návštěvníci.

Cesta autem a nocleh

Z Česka se do Dolomit jezdí nejčastěji přes Rakousko a Brennerskou dálnici, odkud se sjíždí do údolí Val Gardena, Val Badia nebo k Cortině. Italské dálnice jsou zpoplatněné mýtem, jak funguje, vysvětluje článek dálniční známka Itálie. Co musí mít auto v Itálii ve výbavě, shrnuje článek povinná výbava auta v Itálii.

Na nocleh jsou v údolích kempy, penziony a horské chaty u nástupů. Kdo chce spát v autě, měl by znát pravidla popsaná v článku spaní v autě v Itálii, s obytňákem se hodí článek obytným autem do Itálie. Na parkovištích u průsmyků přes noc nekempujte.

Recenze a zkušenosti návštěvníků

Recenze dolomitských ferrat najdete v Mapách Google u parkovišť, lanovek a horských chat i v turistických aplikacích. Z recenzí se dá vyčíst hlavně to, jak dlouho se čeká u nástupu a kde leží sníh. Obtížnost, časy a provoz chat ale berte z oficiálních webů Cortiny, Alta Badia a Trentina, recenze je jen doplněk.

Časté otázky

Které ferraty v Dolomitech jsou pro začátečníky?

Cortina řadí mezi lehké ferratu na Averau, Cascate di Fanes a Scala del Minighel. I tak jde o horské túry na několik hodin.

Jak těžká je ferrata Brigata Tridentina?

Alta Badia ji hodnotí jako středně těžkou, stupněm C. Nejtěžší úseky jsou v první části u vodopádu.

Kde začíná ferrata Tridentina?

Na parkovišti východně od Passo Gardena ve výšce 2136 metrů, na straně k Colfoscu.

Jak dlouhá je ferrata Ivano Dibona?

Podle Cortiny asi devět hodin s převýšením 1300 metrů nahoru a 1720 metrů dolů.

Co znamená stupeň For experts?

Cortina tak označuje ferraty pro zkušené, které jsou dlouhé, exponované nebo fyzicky náročné.

Kdy je sezóna na ferraty v Dolomitech?

Hlavně v létě, kdy jsou otevřené chaty a lanovky a ve výškách roztál sníh. Chata Pisciadù má otevřeno zhruba od konce června do konce září.

Potřebuji na ferraty v Dolomitech vlastní výbavu?

Ano, schválený ferratový set, úvazek, přilbu a vhodnou obuv. Kde si set půjčit, poradí místní infocentrum.

Jaké číslo volat při úrazu v Dolomitech?

Jednotné evropské číslo 112.

Platí se v Itálii horská záchrana?

Pravidla se liší podle regionu. Před cestou si ověřte, že pojištění kryje horskou záchranu a ferraty.

Kde jsou ferraty Bocchette?

V Dolomitech di Brenta v Trentinu, začínají u horských chat a Visit Trentino je doporučuje jen zkušeným.

Dá se v Dolomitech jít na ferratu v říjnu?

Jen za dobrých podmínek. Ve výškách může ležet sníh a led a chaty ani lanovky nemusí být v provozu.

Jak se dostanu autem k ferratám u Cortiny?

Přes Brennerskou dálnici a průsmyky Gardena a Falzarego, cesta z Klausenu do Rio Gere měří podle plánovače 91 kilometrů.

Proč jsou na ferratách zbytky zákopů?

Kolem Cortiny a Lagazuoi vedla za první světové války fronta. Ferraty jako Kaiserjäger nebo Ivano Dibona vedou kolem vojenských postavení.

Zdroje

• Brigata Tridentina: Alta Badia (alta-badia.org)
• Via ferraty Cortiny: Cortina Dolomiti (cortina.dolomiti.org)
• Via ferrata Averau: Cortina Dolomiti (cortina.dolomiti.org)
• Via ferrata Ivano Dibona: Cortina Dolomiti (cortina.dolomiti.org)
• Bocchette Centrali: Visit Trentino (visittrentino.info)
• Bocchette Alte: Visit Trentino (visittrentino.info)
• Rady pro ferraty: Visit Trentino (visittrentino.info)