Ferraty v ČR: přehled podle krajů, obtížnost a výbava

Ferraty v ČR najdete ve většině krajů, nejhustší síť je v Ústeckém kraji a v jižních Čechách, kde stojí u řek a na čedičových i pískovcových skalách. Česká ferrata je většinou krátká cvičná cesta na desítky metrů, kterou zvládnete za půl hodiny až hodinu a k autu se vrátíte pěšky za pár minut. Obtížnost se značí písmeny od A do E a u nás se podle Klubu českých turistů hodnotí spíš mírněji než v Alpách.

Via ferrata, česky zajištěná cesta, vede skalním terénem vybaveným ocelovým lanem, kramlemi, žebříky a někdy i lanovými mosty. Do lana se po celou dobu jistíte ferratovým setem s tlumičem pádu, takže se na skálu dostane i člověk, který nikdy nelezl. První česká ferrata vznikla podle Sekce vysokohorské turistiky KČT v roce 2011 na okraji Tábora, dnes jich jsou desítky.

Tento přehled řadí ferraty podle krajů, vysvětluje stupnici obtížnosti, výbavu a bezpečnost a ke každé oblasti říká, jak se k ferratě dostat autem. U největších ferrat najdete odkaz na samostatný článek s mapou přístupu od parkoviště k nástupu.

Co je ferrata a zajištěná cesta

Ferrata je cesta skalním terénem, kterou provozovatel vybavil fixním ocelovým lanem a umělými stupy, takže ji projdete bez horolezeckého lana. Metodika Klubu českých turistů ji popisuje jako cestu v přírodním i umělém terénu s kramlemi, madly, žebříky a dalšími pomůckami. Bezpečnost nestojí na tom, že nespadnete, ale na tom, že jste stále připnutí do lana dvěma karabinami.

Od ferraty je dobré odlišit zajištěný chodník, jaký znáte třeba z Tater nebo ze Slovenského ráje. Tam stačí přidržet se řetězu nebo madla a sebejištění se běžně nepoužívá. Na ferratě je ferratový set povinná výbava od stupně B výš a doporučená i na lehčích cestách.

České ferraty jsou oproti alpským krátké. Mnohé mají jen desítky metrů a slouží jako tréninková stěna před cestou do hor, například na ferraty v Rakousku. Několik míst ale nabízí delší a vzdušné cesty nad řekou, lanové mosty a převisy, které potrápí i zkušené. Karty jednotlivých cest s popisem příjezdu a hodnocením najdete v seznamu doporučených zajištěných cest KČT.

Jak se značí obtížnost ferrat

Obtížnost ferraty se označuje písmeny A až E podle nejtěžšího místa cesty, v Alpách se objevují i stupně F a G. KČT upozorňuje, že známka nevypovídá o celé cestě. Lehký hřeben s jedním těžkým krokem a dlouhá svislá stěna mohou mít stejné písmeno, proto čtěte i popis a plánek cesty.

Pro Česko platí ještě jedna věc, kterou v metodice KČT najdete černé na bílém. Protože jsou naše cesty krátké, autoři jim dávají spíš mírnější hodnocení, než odpovídá technické obtížnosti. Rozdíl může být až jeden stupeň. Karty KČT proto u řady cest uvádějí dvě známky: tu od autora a tu, kterou naměřil vůdce vysokohorské turistiky.

Obtížnost se mění i s počasím. Mokrá skála, jinovatka na laně nebo bláto na botách z nástupu udělají z cesty B o stupeň až dva těžší cestu. Na ohlazených kramlích a v hlinitých pasážích to platí dvojnásob.

Ferraty v Ústeckém kraji

Ústecký kraj má nejvíc ferrat v Česku a nejznámější z nich je areál na Pastýřské stěně v Děčíně. Cesty tam vedou nad Labem přímo z města a jejich výběr zahrnuje lehké i velmi těžké varianty. Podrobnosti o cestách, parkování a půjčovně najdete v článku ferrata Děčín na Pastýřské stěně.

V Mostě provozuje ferraty pod hradem Hněvín městská společnost. Podle webu, který vede město Most, je tam sedm cest označených barvami od bílé A/B po modrou E, provozní řád zakazuje lézt za deště, bouřky, sněhu a náledí a vyžaduje set podle normy EN 958. Trasy D a E doporučuje jen se zkušeným partnerem. Všech sedm cest popisuje článek ferrata Hněvín v Mostě.

V Českém středohoří leží menší skalky s cestami stupně B. U zříceniny hradu Blansko nad obcí Mírkov jsou podle karty KČT čtyři krátké cesty B, v Povrlech okruh Kolem Jalovce a areál Kovářská, který je podle karty KČT přístupný jen v provozní době kavárny Kovárna, proto si ji ověřte předem. Na Českokamenicku vedou k vyhlídce na Jehle cesty Uchem Jehly a Křivý šev, obě podle KČT stupně B.

Liberecký kraj a Český ráj

Nejznámější ferratou Libereckého kraje je Vodní brána u Semil nad řekou Jizerou. Podle turistického informačního systému Libereckého kraje a kudyznudy.cz má tři samostatné cesty: modrou B, která slouží i jako sestup, červenou C+ a fialovou D/E. Leží naproti galerii na Riegerově stezce, takže se dá spojit s procházkou kaňonem Jizery. Podrobnosti v článku ferrata Semily.

V Jizerských horách najdete na seznamu KČT ještě Kočičí kameny nad Bílým Potokem. Jde o žulové plotny v lese, které se dají spojit s túrou po hřebeni, o které píšeme v článku hřebenovka Jizerské hory.

Ferraty ve středních Čechách

Ve středních Čechách jsou dva vyhledávané areály, Slánská hora ve Slaném a ferraty u rybníka Peklo v Kolíně. Slánská hora je čedičový vrch přímo ve městě, na kterém vznikl ferratový park s několika cestami různé obtížnosti a lanovými mosty. Popis cest a přístupu najdete v článku ferrata Slaný na Slánské hoře.

Kolínská ferrata nad rybníkem Peklo patří mezi místa, která kudyznudy.cz doporučuje pro začátečníky a děti, protože kromě hlavní cesty má i dětskou Školku. Víc o ní v článku ferrata Kolín u Pekla. Na pomezí se střední Čechy stýkají s jižními u Mladé Vožice, kde karta KČT popisuje cesty Hasičská B, vhodnou i pro děti, a Paraplíčko C.

Zvláštností je podzemní ferrata ve štole Václav v Jílovém u Prahy, kterou provozuje spolek Montanika. Leze se v podzemí, proto platí jiná pravidla než venku, víc v článku ferrata Jílové u Prahy.

Ferraty v jižních Čechách

Jižní Čechy mají nejvíc ferrat nad vodou a také nejstarší českou ferratu v Táboře. Táborská cesta je podle kudyznudy.cz vysoká asi 30 metrů, měří přes 80 metrů a má obtížnost B, proto se hodí na první zkušenost, víc v článku ferrata Tábor. Ferrata v Bechyni nad Lužnicí je naopak jedna z nejtěžších v zemi, podrobně ji popisuje článek ferrata Bechyně.

U Hluboké nad Vltavou jsou tři části ferraty na skalách nad Vltavou. Podle karet KČT má část A asi 150 metrů traverzu, část B asi 250 metrů a část C asi 170 metrů. K částem A a B se jde od Purkarce nebo od Hluboké po cyklotrase, KČT uvádí zhruba 50 minut pěšky nebo 20 minut na kole. Část C má parkoviště v lese kousek od nástupu. Mapy přístupu najdete v článku ferrata Hluboká.

V Písku vznikly v roce 2024 cesty Hadovka a Lucinka na Václavských skalách nad Otavou a na skalách Na Sekyrce další dvě krátké cesty, popisuje je článek ferrata Písek. V Českém Krumlově vede nad Vltavou Havranka s lanovým mostem mezi dvěma vrcholy Havraní skály. Provozovatel uvádí tři cesty, dvě stupně C a cvičnou B, víc v článku ferrata Havranka. U obou měst se parkuje v zástavbě a nástup je do deseti minut.

Karlovarský kraj a Krušné hory

Na západě Čech jsou ferraty rozeseté po Krušných horách a Ašsku a hodí se ke spojení s túrou nebo výletem autem po horských silnicích. Nad Kraslicemi je na vrchu Hausberg areál se třemi cestami od A/B do C/D, od parkoviště se k němu podle karty KČT jde asi 30 minut, podrobnosti v článku ferrata Kraslice. Mezi Stříbrnou a Přebuzí stojí v lese skalní město Beduín s cestami, které karta KČT hodnotí stupni D a E.

V Nových Hamrech je cvičný areál u kempu a v Bečově nad Teplou krátká bioferrata v botanické zahradě. U Aše v Podhradí vedou cesty na Čertových skalách, u kterých KČT upozorňuje, že autoři uvádějí A až C, ale ve skutečnosti jde až o stupně D a E, a doporučuje k nástupu mapu s GPS. Ferraty v Krušných horách se dají dobře spojit s hřebenovou túrou, protože leží blízko značených cest.

Morava, Vysočina a Ostrava

Nejvíc ferrat na jednom místě na Moravě nabízí přírodní areál Velká Dohoda v Moravském krasu mezi Holštejnem a Ostrovem u Macochy. Podle kudyznudy.cz jde o cvičné cesty od A do E s lanovými mosty, lezeckou stěnou a zázemím, takže se tam dá strávit celý den. Víc v článku ferrata Velká Dohoda.

Na Vysočině jsou u Vírské přehrady dvě ferraty, Velká věž a Jezerní stěna, s výhledem na vodní nádrž. Kudyznudy.cz je řadí do stupňů B až C, přístup a podmínky provozu najdete v článku ferrata Vír.

V Ostravě ve Všehrdově sadu vznikla podle karty KČT z května 2026 krátká cesta Bazaly stupně B/C na betonové zdi. Na výstup stačí deset minut a slouží hlavně k seznámení s pohybem po lanu. V Pardubickém kraji leží u vodáckého tábořiště Cakle u Ústí nad Orlicí další cvičná ferrata, kterou vede i seznam KČT.

Ferraty v ČR pro začátečníky

Pro první ferratu vyberte cestu stupně A nebo B s krátkým nástupem a možností kdykoli sestoupit. Z přehledu výše tomu odpovídá Tábor, Hasičská v Mladé Vožici, cesty u hradu Blansko, Havranka B nebo Bazaly v Ostravě. Kritériem výběru je nízký stupeň podle karty KČT a krátká cesta, ne pořadí kvality.

Kudyznudy.cz jmenuje pro začátečníky a děti také Kolín a cvičnou ferratu Vinařská v Ústí nad Labem. Postup na první výstup krok za krokem, výběr výbavy a nejčastější chyby najdete v samostatném článku ferrata pro začátečníky.

U dětí KČT připomíná, že od stupně C mohou nezkušení lezci potřebovat jištění lanem a cesty D a E se pro děti nedoporučují. Tlumiče pádu podle normy EN 958 z roku 2017 počítají s hmotností lezce od 40 kilogramů, lehčí dítě proto potřebuje jištění lanem od dospělého.

Jaká výbava na ferratu

Základ ferratové výbavy tvoří ferratový set s tlumičem pádu, sedací úvazek, lezecká přilba a rukavice. KČT k tomu přidává batoh, lékárničku a na těžší cesty smyčku k odsednutí, abyste si mohli odpočinout v závěsu. Provozní řád v Mostě vyžaduje set podle normy EN 958.

Set musí být pro ferraty, ne obyčejná smyčka s karabinami. Právě tlumič pádu rozloží ránu při pádu do lana, bez něj může i krátký pád skončit vážným zraněním. Pokud výbavu nemáte, řada ferrat má půjčovnu v okolí, u konkrétních míst to uvádíme v samostatných článcích.

1. Nasaďte a utáhněte úvazek, zkontrolujte přezky podle návodu výrobce.
2. Připněte set do úvazku podle návodu, nejčastěji lodním uzlem nebo smyčkou do vazného bodu.
3. Nasaďte přilbu a zapněte podbradní pásek.
4. U nástupu se připněte oběma karabinami do lana a zkontrolujte se navzájem.
5. Na kotvě přepínejte vždy jednu karabinu po druhé, nikdy nebuďte odepnutí oběma najednou.
6. Mezi dvěma kotvami smí být v jednom úseku lana jen jeden člověk.

Na ferratu autem a na víkend

Většina českých ferrat má parkoviště do deseti minut chůze, takže je snadno spojíte s výletem autem nebo na motorce. Karty KČT u každé cesty popisují příjezd a místo, kde zaparkovat. U Hluboké počítejte s delším nástupem, u Kraslic a Aše s půlhodinovou chůzí lesem.

Na Děčínsko, Česká Kamenice a Most se dá naplánovat víkend spojený s cestou po Českém středohoří, tipy na trasu najdete v článku výlet na motorce po Ústeckém kraji. Kdo chce přespat v autě nebo v dodávce, měl by znát pravidla, která popisujeme v článku spaní v autě v ČR.

Ferraty se také hodí jako zpestření túry. Na hřebenech Jizerských nebo Krušných hor leží ferraty kousek od značených cest, celý přehled hřebenových tras je v článku hřebenovky v ČR.

Bezpečnost a počasí na ferratě

Nejčastější nebezpečí na české ferratě není pád, ale mokrá skála, bouřka a únava na konci cesty. Ocelové lano přitahuje blesky, proto při bouřce z ferraty co nejrychleji sestupte. Na mokrých kramlích a pískovci obuv klouže a obtížnost roste.

Hlídejte, kdo je nad vámi. Uvolněný kámen nebo upuštěná karabina mohou zranit lezce pod vámi, proto je přilba povinná i na krátké cestě. Obecné zásady pohybu v horském terénu shrnuje článek o bezpečnosti na horách.

Co dělat v typických situacích

Většinu problémů na ferratě vyřešíte včasným rozhodnutím vrátit se nebo sestoupit únikovou cestou. Tabulka shrnuje situace, které se na českých ferratách stávají nejčastěji.

Recenze a zkušenosti návštěvníků

Recenze jednotlivých ferrat najdete v Mapách Google u konkrétního areálu a na portálech s popisy cest. Nejužitečnější jsou recenze, které popisují stav lana a kramlí, mokrá místa a obsazenost o víkendu. Obtížnost ale berte z oficiálního provozního řádu nebo karty KČT, dojmy v recenzích se hodně liší podle zkušeností pisatele.

Časté otázky o ferratách

Kolik je ferrat v ČR?

Přesný počet se mění, protože nové cesty stále přibývají. Seznam KČT uvádí přes dvacet českých lokalit, v řadě z nich je více cest.

Kde je nejstarší ferrata v Česku?

Podle metodiky KČT vznikla první česká zajištěná cesta v roce 2011 na okraji Tábora.

Která ferrata v ČR je nejtěžší?

Mezi nejtěžší patří cesty stupně E, například v Bechyni, modrá cesta na Hněvíně v Mostě nebo cesty ve skalním městě Beduín.

Jaké jsou ferraty v ČR pro začátečníky?

Vhodné jsou cesty stupně A a B s krátkým nástupem, například Tábor, Hasičská v Mladé Vožici, Blansko nebo Havranka B.

Jsou ferraty v ČR pro děti?

Ano, lehké cesty A a B zvládnou děti s dětským setem a dospělým. Na cesty D a E děti nepatří.

Potřebuji na ferratu vlastní výbavu?

Ano, set s tlumičem pádu, úvazek, přilbu a rukavice. U některých ferrat je půjčovna v okolí.

Stačí na ferratu obyčejné lano a karabiny?

Ne. Ferratový set má tlumič pádu, který rozloží ránu při pádu. Obyčejné smyčky ho nemají.

Co znamenají písmena A až E u ferrat?

Označují obtížnost nejtěžšího místa cesty, od jednoduchých cest A po extrémně obtížné E.

Je obtížnost českých ferrat stejná jako v Alpách?

Ne vždy. KČT upozorňuje, že autoři českých cest hodnotí spíše mírněji, rozdíl může být až jeden stupeň.

Můžu jít na ferratu za deště?

Nedoporučuje se. Provozní řád v Mostě lezení za deště, bouřky, sněhu a na mokré skále přímo zakazuje.

Kde je ferrata nad vodou?

Nad vodou vedou například ferraty u Hluboké nad Vltavou, Vodní brána u Semil, Havranka v Českém Krumlově a ferrata v Bechyni.

Kolik času zabere česká ferrata?

Většina českých cest trvá 10 až 60 minut, delší je Hluboká, kde se k tomu přičte nástup podél řeky.

Kde najdu mapu ferrat v ČR?

Přehled s kartami cest vede Klub českých turistů, polohy najdete i v Mapy.com pod hledáním via ferrata.