Dojezd elektromobilu v zimě klesá podle nezávislých testů zhruba o pětinu až o polovinu, podle teploty, rychlosti a délky jízdy. Za ztrátou stojí hlavně topení kabiny a studená baterie, menší díl přidává hustší vzduch a zimní pneumatiky. Norský zimní test NAF El Prix naměřil při teplotách mezi -7 a -32 °C průměrnou odchylku 38 procent. S rezervou, předehřevem ze zásuvky a ohřátou baterií u nabíječky se na hory dojede bez stresu.
Ve zkratce
- V norském testu NAF při -7 až -32 °C ujela auta v průměru o 38 procent méně, než slibuje WLTP.
- Předehřev kabiny ze zásuvky bere energii ze sítě, ne z baterie.
- Studená baterie se nabíjí pomaleji, proto se před rychlonabíječkou předehřívá.
- S plnou nebo studenou baterií auto při sjezdu z průsmyku rekuperuje málo.
- V koloně v mrazu vydržel podle ADAC menší elektromobil s topením asi 15 hodin z plné baterie.
Proč dojezd elektromobilu v zimě klesá
Dojezd v zimě klesá proto, že část energie z baterie místo pohonu ohřívá kabinu a samotnou baterii a že studené auto jede s vyšším odporem. Spalovací motor topí odpadním teplem, které vzniká tak jako tak, kdežto elektromobil musí teplo vyrobit z trakční baterie. Podle amerického portálu fueleconomy.gov, který provozují ministerstvo energetiky a agentura EPA, připadají na topení kabiny přibližně dvě třetiny energie, kterou auto v mrazu spotřebuje navíc.
Studená baterie a její chemie
Lithiová baterie pracuje nejlépe v úzkém rozmezí teplot. ADAC uvádí, že se jí nejlépe daří mezi 20 a 40 °C. V mrazu probíhají chemické děje v článcích pomaleji, baterie hůř přijímá i vydává proud a auto ji musí nejdřív ohřát. U baterie, která váží stovky kilogramů, to podle ADAC stojí hodně energie, a to tím víc, čím je baterie větší a vzduch chladnější.
Topení kabiny
Topení je jediný spotřebič, který v zimě dokáže sebrat desítky kilometrů. ADAC změřil v klimatické komoře při -10 °C u sedmi elektromobilů, že ohřát kabinu na 20 °C stálo 1,5 až 2,3 kWh a udržet teplotu pak 1,5 až 2 kW. Škoda pro model Enyaq uvádí, že při -7 °C vyhřeje kabinu na 21 °C za 15 minut a spotřebuje přitom 1,5 kWh.
Hustší vzduch a zimní pneumatiky
Studený vzduch je hustší, takže auto na dálnici překonává větší aerodynamický odpor. V mrazu navíc klesá tlak v pneumatikách a s ním roste valivý odpor, upozorňuje fueleconomy.gov. Škoda k tomu přidává vyšší valivý odpor zimního dezénu a studený olej v převodovce a nábojích kol. O kolik přesně zimní obutí zvyšuje spotřebu elektromobilu, žádný z dostupných nezávislých testů samostatně nevyčíslil. ADAC proto obecně radí zimní pneumatiky s nízkým valivým odporem, ale ne na úkor bezpečnosti. Jak se k tomu přidává rychlost 110, 130 nebo 150 km/h, ukazuje článek o spotřebě elektromobilu na dálnici.
O kolik dojezd klesá podle nezávislých testů
O kolik dojezd klesne, záleží hlavně na teplotě, rychlosti a délce jízdy, proto se výsledky testů liší. Krátká jízda z promrzlého auta ukazuje nejhorší čísla, dlouhá dálnice s teplým autem lepší. Tabulka shrnuje testy, které mají zveřejněnou metodiku. Výsledky platí pro auta a podmínky daného testu.
| Test | Podmínky | Výsledek |
|---|---|---|
| NAF El Prix, zima 2026 | Oslo až Folldal, -7 až -32 °C, jízda do ztráty výkonu | průměrně o 38 % méně než WLTP, nejlepší auto 29 %, nejhorší 46 % |
| NAF El Prix, zima 2025 | -6 až +8 °C | průměrně o 18 % méně než WLTP |
| Green NCAP podle ADAC | cyklus 23 km za 30 minut, -7 °C proti +23 °C, vychlazená auta | spotřeba vyšší o 38 až 107 %, dojezd v průměru asi o 40 % kratší |
| ADAC, okruh 100 km | 0 °C proti +20 °C | spotřeba vyšší o 21 až 30 % podle modelu |
| ADAC, Mnichov až Berlín, 582 km | klimatická komora 0 °C, dálniční tempo | nejlepší auto 441 km bez zastávky, celou trasu nezvládlo žádné ze 14 aut |
Norský test NAF El Prix
NAF El Prix je zimní test norského autoklubu NAF, ve kterém se elektromobily jedou po běžných silnicích, dokud jim nedojde energie. V ročníku 2026 vedla trasa z Osla přes Lillehammer a Dombås až na horskou planinu u Folldalu, kde teplota klesla na -32 °C. Odchylka od WLTP byla v průměru 38 procent, zatímco o rok dřív při mírnějších -6 až +8 °C jen 18 procent. Čísla dobře ukazují, jak silně dojezd závisí na skutečné teplotě. Kdo se do Norska vydá vlastním autem, najde trasu, mýtné a nabíjení v článku o cestě elektromobilem do Norska.
Proč nejezdit na poslední procenta
Pro horskou cestu je nejcennější jiný detail z norského testu. První auto zastavilo, když ukazovalo ještě 11 procent baterie, a řada dalších ztratila výkon při 8 až 6 procentech. Údaj na displeji tedy v hlubokém mrazu nemusí odpovídat energii, kterou auto skutečně vydá. Redakce NAF k tomu doporučuje počítat s tím, že v mrazu budete nabíjet dřív, než ujedete polovinu udávaného dojezdu.
Jak topit úsporně: tepelné čerpadlo a předehřev
Úsporné topení znamená ohřát auto ze sítě ještě před odjezdem a za jízdy hřát hlavně lidi, ne vzduch v celé kabině. Pomáhá i garáž, kde auto tolik nevychladne.
Co umí tepelné čerpadlo
Tepelné čerpadlo je zařízení, které teplo pro kabinu odebírá okolnímu vzduchu nebo odpadnímu teplu pohonu místo přímého ohřevu odporovým topením. ADAC ale v klimatické komoře při -10 °C nenašel u aut s tepelným čerpadlem výraznou výhodu proti autům s jednodušším topením. Přínos čerpadla se podle ADAC může projevit spíš při mírnějších teplotách, což chtěl klub ověřit dalším měřením. Při výběru auta na hory tedy čerpadlo pomůže, ale zázrak v hlubokém mrazu nečekejte.
Předehřev kabiny ze zásuvky
Předehřev kabiny ze zásuvky je nejlevnější způsob, jak ušetřit kilometry. Když je auto připojené k wallboxu nebo nabíječce, bere energii na topení ze sítě a dojezd tím neklesá. ADAC uvádí, že obvykle stačí zhruba 15 minut a předehřev jde spustit v nastavení auta nebo v aplikaci. Na horách se proto vyplatí ubytování, kde můžete auto přes noc nabít, a ráno ho vytopit ještě na kabelu.
Vyhřívaná sedadla a volant místo teplého vzduchu
Vyhřívané sedadlo a volant hřejí přímo tělo, zatímco topení musí ohřát celý objem vzduchu i studená okna. ADAC je proto označuje za účinnější než vytápění kabiny vzduchem. Pomůže také o stupeň nižší teplota, recirkulace vzduchu a úsporný režim. Na bezpečnosti se ale nešetří: okna musí zůstat čistá a nezamlžená.
Nabíjení v mrazu a plán zastávek na horách
Nabíjení v mrazu je pomalejší, protože studená baterie nepřijme plný výkon a auto ho samo omezuje, aby články nepoškodilo. ADAC výslovně upozorňuje, že rychlé nabíjení pak trvá znatelně déle. Řešením je mít baterii při příjezdu k nabíječce ohřátou, nabíjet raději teplé auto po jízdě než ráno vychladlé a zastávky naplánovat s větší rezervou, než na jakou jste zvyklí v létě.
Předehřev baterie před rychlonabíjením
Předehřev baterie je funkce, která před příjezdem k rychlonabíječce baterii ohřeje na teplotu, při níž přijme vysoký výkon. NAF ji po zimním nabíjecím testu označil za téměř povinnou. V tomto testu při zhruba -10 °C začala auta předehřívat asi dvě hodiny před nabíjením a 14 z 24 aut pak nabilo z 10 na 80 procent zhruba v čase, který udává výrobce. Některé modely ho ale nemají.
Jak předehřev zapnout
U mnoha aut se předehřev spustí, když v palubní navigaci zadáte jako cíl rychlonabíječku. Návod k Polestaru 4 upřesňuje, že cílem musí být přímo stanice, ne místo, kde nabíječka stojí poblíž. Ve velkém mrazu podle stejného návodu může ohřev trvat i přes 40 minut a pod 7 procenty baterie se vypne. Nabíječku proto zadejte do navigace hned na začátku cesty. Postup u svého modelu ověřte v návodu.
Jak plánovat zastávky na horské cestě
Na horské cestě plánujte první zastávku dřív než v létě a na konci počítejte s rezervou na stoupání, kolonu i obsazenou nabíječku. ADAC pro představu změřil v klimatické komoře při 0 °C jízdu z Mnichova do Berlína: nejlepší ze 14 aut ujelo 441 km, většina potřebovala nejméně dvě zastávky. Za 20 minut nabíjení od 10 procent přibylo podle modelu zhruba 150 až 300 km. Celý itinerář pomáhá promyslet článek o tom, jak naplánovat roadtrip autem.
Rekuperace a sjezdy z průsmyků
Rekuperace je zpětné získávání energie motorem při brzdění a sjezdu. Rakouský autoklub ÖAMTC na stoupání a sjezdu Kesselbergu se sklonem do 10 procent naměřil, že auta získala zpět 35 až 50 procent energie spotřebované na celou trasu. Studená nebo plně nabitá baterie ale energii nepřijme, jak uvádí například návod k Tesle Model S. Kdo ráno sjíždí z hor do údolí, nemusí proto nabíjet na plno. Na zledovatělé silnici ADAC radí nastavit slabší rekuperaci. Výšky a sezóny tras najdete v přehledu alpských průsmyků.
Co dělat v koloně ve sněhu
V koloně ve sněhu elektromobil nezamrzne, pokud do ní nevjede s téměř prázdnou baterií. ADAC nechal stát Renault Zoe s baterií 52 kWh a VW e-up s 32,3 kWh dvanáct hodin při -9 až -14 °C, s kabinou vytopenou na 22 °C, zapnutým vyhřívaným sedadlem a obrysovými světly. Zoe za tu dobu spotřebovala asi 70 procent baterie, e-up asi 80 procent. Z plné baterie by podle ADAC vydržely zhruba 17 a 15 hodin.
Kolik spotřebuje topení při stání
Při stání v mrazu bere elektromobil na topení zhruba 1,5 až 3 kW podle velikosti auta a nastavení. V testu ADAC to bylo průměrně asi 3 kW u Zoe a 2 kW u e-upu, Škoda u Enyaqu uvádí 2,6 kW. Dvouhodinová kolona tedy znamená zhruba 3 až 6 kWh, při dálniční spotřebě z testu ADAC 22 až 35 kWh na 100 km to odpovídá přibližně 10 až 25 km dojezdu, ne vybité baterii.
Kdy co udělat před zimní cestou
Před zimní cestou rozhoduje hlavně to, kde auto stojí přes noc a jakou cestu má před sebou. Zimní obutí, které na horách často vyžaduje i místní předpis, je samozřejmost; jestli vám stačí celoroční pneumatiky, nebo potřebujete samostatnou zimní sadu, záleží na tom, jak často do hor jezdíte. Tabulka ukazuje, co v které situaci udělat.
| Situace | Co udělat |
|---|---|
| Auto přes noc na kabelu | ráno předehřát kabinu ze sítě, odjet s plnou nebo téměř plnou baterií |
| Dlouhá dálnice do Alp | první zastávku plánovat dřív, nabíječku zadat do navigace kvůli předehřevu baterie |
| Ubytování nahoře, ráno sjezd | nenabíjet na plno, aby auto mohlo při sjezdu rekuperovat |
| Hustě sněží a hrozí kolony | dobít před vjezdem na dálnici, s rezervou na hodiny topení |
Sedm kroků před cestou elektromobilem na hory
- Počítejte s dojezdem zhruba o třetinu kratším, než udává WLTP, v hlubokém mrazu i s větší ztrátou.
- Na noc nechte auto v garáži nebo na kabelu a ráno ho předehřejte ze sítě.
- Do navigace zadejte rychlonabíječku jako cíl, aby se baterie včas ohřála.
- Nespoléhejte na poslední procenta, auta v mrazu ztrácela výkon už kolem 6 až 11 procent.
- Topte sedadlem a volantem, teplotu v kabině nastavte o stupeň níž.
- Před vjezdem na dálnici v hustém sněžení dobijte, i když by to jinak nebylo potřeba.
Co dělat, když kolona stojí celou noc a máte v autě i děti, rozebírá průvodce pro uvíznutí v autě v zimě.
Časté otázky
O kolik klesá dojezd elektromobilu v zimě?
Záleží na teplotě a typu jízdy. V norském testu NAF při -7 až -32 °C ujela auta průměrně o 38 procent méně, než udává WLTP, při mírném mrazu kolem nuly bývá ztráta menší. Nejhůř dopadají krátké jízdy z vychladlého auta.
Vybije topení elektromobil v koloně?
Při rozumně nabité baterii ne. ADAC naměřil, že malý elektromobil s topením na 22 °C by v mrazu vydržel stát z plné baterie zhruba 15 až 17 hodin. Do hlášené kolony za sněžení ale nevjíždějte s téměř prázdnou baterií.
Proč se elektromobil v zimě nabíjí pomaleji?
Studená baterie nepřijme vysoký výkon, takže ho auto omezí, aby ji chránilo. Pomůže předehřev baterie, který se u mnoha aut spustí po zadání rychlonabíječky do navigace. Nabíjet je výhodnější hned po jízdě, kdy je baterie ještě teplá.
Mám elektromobil v zimě nabíjet na 100 procent?
Před dlouhou cestou to dává smysl, protože rezerva se v mrazu hodí. Pokud ale ráno sjíždíte z hor do údolí, plná baterie při sjezdu skoro nerekuperuje. Pak je lepší nabít méně a nechat v baterii místo pro energii ze sjezdu.
Kolik procent baterie nechat jako rezervu v mrazu?
Pevné číslo žádný autoklub neuvádí. V norském testu NAF ale auta v hlubokém mrazu ztrácela výkon už při 6 až 11 procentech na displeji. Plánujte proto příjezd k nabíječce s větší rezervou než v létě.




