Trailovky, nebo pohorky do Alp a Tater rozhoduje hlavně terén celé túry, ne jen to, jak vysoko boty sahají. Na suchých značených cestách, kde jdete po pěšině a kamenech bez sněhu, vám lehké trailové boty obvykle stačí a ušetří nohy. Jakmile čekáte sněhová pole, dlouhou suť, ferratu s malými stupy nebo mačky, potřebujete tužší podrážku, a tu mají pohorky vyšší kategorie. Studie přitom ukazují, že vysoký svršek sám o sobě kotník automaticky neochrání, což většina rad v obchodech nezmiňuje.
Ve zkratce
- Trailovky jsou lehké nízké boty s měkčí podrážkou a výrazným vzorkem, pohorky mají tužší podrážku a obvykle kotníkový svršek.
- Laboratorní studie nenašly u vysokých bot menší vytočení kotníku, tuhý svršek ale přesouvá práci z kotníku na koleno.
- Písmena A až D zavedl výrobce Meindl, nejde o normu a každá značka je přiřazuje trochu jinak.
- Německý Alpenverein na ferraty doporučuje tuhou podrážku, tenisky považuje za nepoužitelné.
- Při sněhových polích a suti na nástupu nebo sestupu radí DAV kotníkové tuhé boty.
- Mačky s pákami se dají nasadit jen na boty s lemy na špičce a patě.
- Nové boty zabíhejte postupně, puchýře vznikají hlavně třením.
Čím se trailovky a pohorky liší
Trailovka je bota původně určená pro běh v terénu: nízká, lehká, s pružnou podrážkou a hlubokým vzorkem z přilnavé pryže. Pohorka je turistická bota s tužší podrážkou, pevnějším svrškem a nejčastěji s výškou nad kotník. Rozdíl se ale netýká jen výšky. Proto má smysl ptát se, co bota umí pod chodidlem, ne jen jak vypadá.
Podrážka a tuhost
Tuhost podrážky je vlastnost, která na horách rozhoduje nejvíc. Měkká podrážka trailovky se přizpůsobí kameni a na suché pěšině je pohodlná, na úzkém skalním stupu ale prohne a noha musí pracovat víc. Tuhá podrážka pohorky stojí na hraně kamene i v situaci, kdy se o něj opírá jen špička. Výrobce Meindl popisuje boty kategorie B jako tužší než A/B, takže nabízejí víc stability, a s každou vyšší kategorií tuhost i ochrana dál rostou.
Svršek, membrána a péče
Pohorky mívají svršek z kůže nebo kombinace kůže a textilu, trailovky lehký síťovaný textil, který rychle schne. Membrána typu GORE-TEX je vrstva, která má zadržet vodu zvenku a pustit ven vlhkost od nohy; výrobce pro teplé podmínky nabízí zvláštní prodyšnější provedení. Bota s membránou se hodí do mokré trávy a na tající sníh, v horkém dni bez deště může být noha víc zapařená. Kožené pohorky navíc vyžadují péči, postup popisuje článek, jak vyčistit kožené boty po túře.
Hmotnost a únava
Lehčí bota znamená menší námahu při každém kroku, což se na túře s převýšením přes tisíc metrů pozná. Na horách ale únava nevzniká jen z hmotnosti obuvi. Měkká bota přenáší na chodidlo každý ostrý kámen, a kdo není na takovou obuv zvyklý, může mít po dlouhém dni nohy unavené i v lehké botě. Kdo plánuje týden v horách s batohem, měl by zvážit celou výbavu, s balením na několikadenní přechod pomůže přehled, co si zabalit na vandr podle délky trasy.
Chrání pohorky kotník? Co říkají studie
Vysoký svršek kotník před vyvrtnutím spolehlivě nechrání, alespoň podle dostupných laboratorních studií. Jde o malé laboratorní studie, berte je jako vodítko. Shodují se ale v jednom: tuhost a výška svršku mění, jak noha pracuje.
Doskok na nakloněnou plochu
Studie Fu a kolegů z Šanghajské univerzity sportu, publikovaná v Journal of Foot and Ankle Research, sledovala 13 studentů, kteří dopadali na šikmé plochy ve vysokých a nízkých botách. Rozdíl v největším vytočení kotníku, jeho rozsahu ani rychlosti mezi botami nenašla. Ve vysokých botách se ale svaly na vnější straně lýtka zapínaly později a slaběji. Autoři z toho opatrně vyvozují, že vysoký svršek může za určitých podmínek oslabit přirozenou stabilizaci kotníku.
Štěrk a tuhý svršek
Böhm a Hösl v Journal of Biomechanics nechali 15 dospělých chodit po hrubém štěrku ve dvou turistických botách, jejichž svršek se lišil tuhostí o polovinu. Stabilita ani rychlost chůze se nelišily, tuhý svršek ale omezil pohyb v kotníku a víc zatížil koleno. Autoři výslovně píší, že tuhost a blokování kotníku se nemají zaměňovat s bezpečností. Novější práce Kerstinga a kolegů z Aalborgu potvrdila, že vysoké boty přesouvají práci z kotníku na koleno.
Co z toho plyne pro výběr
Kotníková bota tedy není pojistka proti vyvrtnutí, i když na kamenech chrání kotník před nárazem a do boty méně padají kamínky. Důležitější je tuhost podrážky, dobře padnoucí patní část a vlastní síla a cit v kotníku. Kdo má kotníky po úrazech, nemusí automaticky volit nejvyšší a nejtužší botu; vhodnější je poradit se s fyzioterapeutem nebo lékařem. Pro zdravého turistu na suché cestě může být nižší bota rozumná volba.
Kategorie A až D: co znamenají písmena na botách
Kategorie A až D jsou stupnice, podle které výrobci řadí turistickou obuv od lehkých bot na procházky po plně vyztužené horolezecké boty. Systém vymyslel bavorský výrobce Meindl v sedmdesátých letech, další značky ho převzaly. Nejde o normu, takže dvě boty se stejným písmenem od různých výrobců se mohou lišit.
| Kategorie | Terén podle Meindlu | Mačky |
|---|---|---|
| A | vycházky, nižší cesty, město | ne |
| A/B | pěšiny a nižší kopce, měkčí svršek | ne |
| B | náročné túry, nižší alpské cesty v létě | ne |
| B/C | vícedenní treky, dlouhé túry ve vysokých horách | příležitostně |
| C | neznačené cesty, suť, ledovce | vhodné |
| D | vysokohorské výstupy a expedice | plně kompatibilní |
Proč kategorie nejsou norma
Kategorie popisují zamýšlený terén, ne naměřenou tuhost. Například prodejce Bergzeit u kategorie B/C i C uvádí, že jsou na mačky vhodné jen podmíněně, zatímco Meindl kategorii C popisuje jako vhodnou pro mačky. Pro týden v Alpách nebo v Tatrách na značených cestách obvykle stačí kategorie B, u ferrat a túr s možným sněhem B/C. Na ledovec patří kategorie C a výš.
Trailovky, nebo pohorky na ferratu
Na ferratu je lepší bota s tuhou podrážkou, ať už jde o pohorku, nebo o nízkou přístupovou botu. Německý Alpenverein ve svém přehledu výbavy uvádí, že s tuhou podrážkou se na malých stupech stojí s menší námahou, zatímco pružnější bota lépe drží na hladkých plotnách, kde se leze na tření. Tenisky podle DAV kvůli měkké podrážce a chybějícímu držení nohy na ferratu nepatří a měkká trailovka se jim blíží víc, než by se mohlo zdát. Některé boty na skály mají na špičce hladší plošku, takzvanou climbing zone, pro drobné stupy.
Nástup a sestup rozhodují
DAV zdůrazňuje, že boty se volí podle celé túry, včetně nástupu, sestupu a aktuálních podmínek. Samotná zajištěná cesta bývá krátká, často ale vede přes suťové pole nebo sestup po kamenité pěšině trvá několik hodin. Pokud na nástupu nebo sestupu čekáte sněhová pole nebo suť, DAV doporučuje kotníkové tuhé boty. Na ferratu nezapomínejte ani na rukavice, které chrání ruce před roztřepenými dráty lana.
Sníh, suť a mačky na letních túrách
Se sněhovými poli na nástupu nebo sestupu počítá i Alpenverein ve svém doporučení k obuvi, a právě na sněhu trailovky ztrácejí nejvíc. Měkká podrážka nejde do zmrzlého sněhu zatlačit hranou, takže se v ní nedají vyšlapávat stupy, a síťovaný svršek rychle promokne. Pohorka s tuhou podrážkou umožní kopnout hranu boty do sněhu a stát na ní. Na prudkém zmrzlém poli nestačí ani ta.
Lemy na špičce a patě
Mačky s pákovým zapínáním potřebují na botě lemy na špičce a patě, do kterých se třmen zahákne. Výrobce Petzl u systému LEVERLOCK FIL výslovně uvádí, že je určen pro boty s lemy vpředu i vzadu, pro boty bez lemů nabízí páskové zapínání FLEXLOCK. Trailovky ani běžné pohorky kategorie B takové lemy nemají. Petzl doporučuje mačky před túrou vždy vyzkoušet přímo s botou, ve které je chcete používat.
Kdy co zvolit: rozhodovací tabulka podle terénu
Trailovky volte na suché značené cesty bez sněhu, pohorky na všechno, kde podrážka musí nést váhu na hraně nebo ve sněhu. Rozhoduje vždy nejtěžší úsek túry, ne průměr: dvacet minut sněhového pole na sestupu je důvod k pevnější botě, i když zbytek dne vede po pohodlné pěšině. Když z túry děláte vícedenní přechod, s noclehy pomůže článek o tom, jak funguje rezervace chaty v Alpách.
| Terén a situace | Vhodná bota |
|---|---|
| Suchá pěšina, chata, údolní okruh | trailovky nebo nízká bota kategorie A |
| Kamenitá značená cesta s převýšením, lehký batoh | trailovky pro zvyklé nohy, jinak pohorky A/B nebo B |
| Vícedenní přechod s těžším batohem | pohorky B nebo B/C |
| Lehká ferrata se suchým nástupem | přístupová bota nebo pohorky s tuhou podrážkou |
| Ferrata se sutí nebo sněhem na nástupu či sestupu | kotníkové pohorky B/C |
| Sněhová pole, mačky, ledovec | pohorky C nebo D podle typu maček |
Půjčené boty a zabíhání
Nové i půjčené boty jsou nejčastější příčinou zkažené túry. Britská zdravotní služba NHS uvádí, že puchýře vznikají hlavně třením, a doporučuje pohodlnou dobře padnoucí obuv a nové boty zabíhat postupně, nejdřív krátce. Meindl radí zkoušet boty odpoledne, kdy noha natekla, a nové nejdřív nosit doma. Velkou roli hrají i ponožky, rozdíly materiálů vysvětluje článek, jak vybrat ponožky na turistiku. Puchýř podle NHS nepropichujte, prasklý přelepte.
Pět chyb při volbě bot do hor
- Volit botu podle výšky svršku místo podle tuhosti podrážky.
- Vyjet do Alp v nových botách, které jste nikdy nenosili déle než hodinu.
- Posuzovat túru podle hlavního úseku a zapomenout na sněhové pole nebo suť na sestupu.
- Kupovat mačky bez vyzkoušení na konkrétní botě a spoléhat se jen na písmeno kategorie.
- Jít na ferratu v měkkých botách jen proto, že je zajištěný úsek krátký.
Časté otázky
Stačí trailovky na túry v Alpách?
Na suché značené cesty bez sněhu obvykle ano, hlavně pokud máte zvyklé nohy a lehký batoh. Jakmile trasa vede přes sněhová pole, dlouhou suť nebo zajištěné úseky, je bezpečnější bota s tužší podrážkou. Rozhoduje nejtěžší místo celé túry.
Trailovky, nebo pohorky do Tater?
Platí stejné pravidlo jako v Alpách: o volbě rozhoduje terén, ne pohoří. Na suchých pěšinách k plesům a chatám si vystačíte s trailovkami, na kamenitých výstupech s řetězy a na sněhu na začátku léta je jistější pohorka s tuhou podrážkou. Stav cest si ověřte před túrou.
Chrání vysoké boty proti vyvrtnutí kotníku?
Spolehlivě ne, laboratorní studie nenašly u vysokých bot menší vytočení kotníku při doskoku ani lepší stabilitu na štěrku. Tuhý vysoký svršek ale omezuje pohyb v kotníku a přesouvá zátěž na koleno. Víc pomůže tuhá podrážka, dobře padnoucí pata a silné kotníky.
Jaká kategorie bot je potřeba na ferratu?
Na většinu ferrat v létě se hodí boty s tuhou podrážkou, tedy kategorie B nebo B/C, případně přístupové boty na skály. Pokud čekáte sníh nebo suť na nástupu či sestupu, Alpenverein doporučuje kotníkové tuhé boty. Tenisky a měkké boty na ferratu nepatří.
Dají se na trailovky nasadit mačky?
Klasické mačky s pákami ne, potřebují lemy na špičce a patě, které trailovky nemají. Páskové mačky na botu bez lemů nasadit jde, měkká podrážka se ale pod nimi prohýbá. Na sníh a led, kde jsou mačky nutné, patří pevné boty vyšší kategorie.




