Skupinová jízda na motorce: formace, rozestupy a signály

Skupinová jízda na motorce je jiná disciplína než jízda o samotě. Nestačí jet za kamarádem, je potřeba vědět, kde v pruhu jet, jak velký nechat rozestup, kdo skupinu vede a kdo ji uzavírá a co dělat, když se na semaforu nebo při předjíždění rozdělí. Poradíme, jak jízdu připravit, jak funguje posunutá formace, které signály rukou se používají a proč skupina na silnici nemá žádné výsadní právo.

Ve zkratce

  • Skupina motorek nemá v provozu zvláštní postavení, každý jezdec je samostatný řidič a odpovídá sám za sebe.
  • Na rovných silnicích se jede posunutě, takzvaným zipem: dvě stopy v jednom pruhu, nikdy ne vedle sebe.
  • Rozestup podle běžných doporučení: dvě sekundy za jezdcem ve stejné stopě, asi sekunda za jezdcem v druhé stopě.
  • V zatáčkách, za deště, na špatném povrchu a při najíždění na dálnici se jede v jedné stopě za sebou.
  • Vpředu jede zkušený vedoucí, vzadu zkušený uzavírající jezdec, méně zkušení se řadí blíž k čelu.
  • Před odjezdem patří ke každé jízdě krátká porada o trase, zastávkách a signálech.

Proč se skupinová jízda liší od jízdy o samotě

Jezdec, který jede sám, si volí rychlost, stopu i přestávky podle sebe. Ve skupině to nejde a právě tady vzniká nejvíc chyb. Lidé se snaží udržet kontakt s ostatními, jedou rychleji, než by jeli sami, a sledují záda motorky před sebou místo silnice. Pravidla skupinové jízdy proto nejsou formalita klubů, ale způsob, jak každému nechat prostor na manévr a udržet skupinu pohromadě, aniž by kdokoli musel riskovat.

Australský úřad pro silniční dopravu Nového Jižního Walesu to říká přímo: jezdci ve skupině nemají žádná zvláštní práva a dobře naplánovaná trasa i zastávky jsou základ bezpečné jízdy. V Česku platí totéž. Pražský klub HOG ve svých pravidlech jízdy ve formaci připomíná, že každý účastník je povinen dodržovat zákon o silničním provozu, a to i při organizované akci. Pokyny vedoucího jízdy nemohou nikoho opravňovat k porušení předpisů.

Co říká zákon o silničním provozu

Zákon č. 361/2000 Sb. skupinovou jízdu motocyklů zvlášť neupravuje, platí pro ni stejná pravidla jako pro každé vozidlo. Podle paragrafu 19 musí řidič za vozidlem před sebou ponechat takovou vzdálenost, aby mohl zastavit, když vpředu jedoucí náhle zpomalí nebo zastaví. To platí i mezi motorkami jedné skupiny. Paragraf 17 zakazuje předjíždět mimo jiné bez dostatečného rozhledu a na železničním přejezdu, takže skupina nemůže předjíždět jako jeden celek, kdekoli se to hodí.

Příprava před odjezdem

Dobrá skupinová jízda začíná ještě na parkovišti. Pražský HOG pořádá před každou akcí předodjezdovou rozpravu, na které organizátoři seznámí jezdce s trasou, způsobem jízdy a místy, kde je potřeba zvýšená opatrnost, a účast je povinná. Podobný seznam témat uvádí australský úřad: trasa a zastávky, telefonní čísla, kdo má lékárničku a umí první pomoc, dohodnuté signály a postup při nehodě.

Trasa, zastávky a tankování

Trasu by měli znát aspoň vedoucí a uzavírající jezdec, ideálně všichni. Pomůže, když ji mají v navigaci nebo v aplikaci typu Calimoto pro plánování klikatých tras, takže se nikdo neztratí, když skupinu na křižovatce rozdělí semafor. Australský úřad doporučuje vyjíždět s plnou nádrží a tankovat všichni najednou na stejné zastávce. Rozdílný dojezd strojů je jinak nejčastější důvod, proč se skupina zbytečně zastavuje.

Výbava pro celou skupinu

Uzavírající jezdec by podle australského úřadu měl vézt lékárničku, nářadí a sadu na opravu pneumatiky, protože k němu se dostane každý, kdo musí zastavit. Hodí se také, když mají jezdci spojení přes interkom na motorku s mesh sítí, který udrží hovor ve větší skupině. Interkom ale signály rukou nenahrazuje, ne každý ve skupině ho musí mít a spojení se na delší vzdálenost ztrácí.

Jak skupinu sestavit

Velká skupina se hůř drží pohromadě, déle předjíždí a na každém semaforu se rozpadne. Americké doporučení, na které odkazují motorkářské časopisy i pojišťovny, proto radí větší jízdy rozdělit na několik menších skupin, z nichž každá má vlastního vedoucího a vlastního uzavírajícího jezdce. Skupiny pak jedou samostatně s odstupem a scházejí se až na domluvených zastávkách.

Vedoucí jezdec

Vedoucí, v klubech často nazývaný road captain, zná trasu, určuje rychlost i zastávky a dává signály, které ostatní opakují. Měl by jet tempem, které zvládne nejméně zkušený člen skupiny, ne tempem, které by si vybral sám. Australský úřad k tomu dodává jednoduché pravidlo: vedoucího nikdo nepředjíždí. Kdo chce jet rychleji, má se domluvit předem a jet samostatně.

Uzavírající jezdec

Poslední motorka skupiny, v klubech střelec nebo sweep, má stejně důležitou roli jako vedoucí. Vidí celou skupinu před sebou, zastaví u každého, kdo odpadne kvůli poruše nebo nevolnosti, a dá vedoucímu vědět, když se skupina roztrhne. Pražský HOG mu přisuzuje i úkol pomáhat při přejezdu skupiny z pruhu do pruhu na dálnici. Proto by to měl být zkušený jezdec, který trasu zná.

Kam patří začátečníci

Méně zkušení jezdci se podle běžných doporučení řadí blíž k čelu, ne na konec skupiny. Americký časopis Rider s odkazem na tamní nadaci pro bezpečnost motocyklistů doporučuje dát nejméně zkušeného jezdce hned za vedoucího. Pražský HOG je řadí za jezdce, kteří zajišťují průjezd. Na konci by se nováček musel neustále dotahovat, jel by rychleji, než chce, a riskoval by víc. Vpředu ho vedoucí vidí a tempo mu přizpůsobí. Vyhýbací manévry a brzdění je dobré si předem vyzkoušet na kurzu bezpečné jízdy na motorce.

Formace: posunutě, nebo za sebou

Základní formace na rovné silnici je posunutá, česky se jí říká zip nebo střídavý způsob jízdy. Vedoucí jede v jedné třetině pruhu, druhý jezdec ve druhé a třetí znovu ve stopě vedoucího. Každý tak má před sebou volný prostor ve vlastní stopě a může uhnout nebo prudce brzdit, aniž by narazil do motorky vedle sebe. Pražský HOG zdůrazňuje, že motocykly jedou ve dvou stopách, ale nikdy ne vedle sebe.

Rozestupy v sekundách

Pojišťovna Harley-Davidson i časopis Rider uvádějí stejný orientační rozestup: nejméně dvě sekundy za jezdcem ve stejné stopě a zhruba sekundu za jezdcem v druhé stopě. Na sekundy se rozestup měří proto, že se s rychlostí sám prodlužuje. Při pomalé jízdě v hustém provozu se formace může stáhnout, za deště, ve větru a na rozbitém povrchu naopak patří rozestup prodloužit. Pražský HOG k tomu dodává, že rozestup nemá být nikdy příliš velký, jinak se do skupiny vklíní auta.

Kdy jet v jedné stopě

Na klikaté silnici se posunutá formace ruší a jede se za sebou v jedné stopě. Každý jezdec potřebuje celou šířku pruhu, aby si mohl zvolit stopu v zatáčce. Totéž platí při najíždění na dálnici a sjíždění z ní, za snížené viditelnosti a na špatném povrchu. Za deště se přidávají i další zásady, které podrobně popisujeme v článku o jízdě na motorce v dešti. Na přechod do jedné stopy a zpět dává signál vedoucí.

Signály rukou při skupinové jízdě

Signály rukou jsou jazyk skupiny. Vedoucí je dává a každý jezdec je opakuje pro toho, kdo jede za ním, aby informace došla až na konec. Pražský HOG to výslovně vyžaduje: signál má projít celou formací co nejrychleji. Které gesto co znamená, se ale mezi kluby i zeměmi liší. Proto se signály vždy domlouvají na poradě před odjezdem, a když se jede s neznámou skupinou, vyplatí se zeptat.

Nejčastější signály

Pro zastavení používá australský úřad zvednutou levou ruku s předloktím svisle, pražský HOG nataženou levou ruku s otevřenou dlaní dozadu. Zpomalení se u obou ukazuje levou rukou nataženou do strany, u australského úřadu s dlaní dolů, u HOG s pohybem nahoru a dolů. Na nebezpečí na vozovce, třeba štěrk nebo výmol, se ukazuje rukou nebo nohou na tu stranu, kde leží. Zapomenutý blinkr se hlásí otevíráním a zavíráním prstů.

Signály pro formaci

Pražský HOG používá pro přechod do jedné stopy levou ruku s roztaženou dlaní nad hlavou a pro návrat do zipu znamení V nad hlavou. Australský úřad zná signál poklepání na přilbu, kterým vedoucí ukazuje jezdci za sebou, aby označil odbočku. Tyto signály se neučí v autoškole, takže je nutné je před jízdou probrat s celou skupinou, včetně spolujezdců, kteří je často vidí první.

Křižovatky, semafory a předjíždění

Nejvíc problémů vzniká tam, kde se skupina rozdělí. Na semaforu, který přepne na červenou, zůstane část jezdců stát, a to je v pořádku. Nikdo nesmí projíždět na červenou jen proto, aby se udržel u ostatních. Pražský HOG pro takové případy počítá s tím, že vedoucí skupinu na prvním bezpečném místě zastaví a počká. Železniční přejezd podle jeho pravidel není nikdy zajišťován a každý jezdec ho projíždí s vlastní kontrolou.

Značení odboček

Britské a australské skupiny používají systém značení odboček. Vedoucí na křižovatce ukáže jezdci za sebou, aby zůstal stát na bezpečném a dobře viditelném místě a ukazoval ostatním směr. Když dorazí uzavírající jezdec, značkař se zařadí před něj a pokračuje dál. Australský úřad upozorňuje, že značkař se nesmí prodírat zpět dopředu skupinou, protože právě tak vznikají nehody.

Předjíždění po jednom

Skupina nepředjíždí jako celek. Každý jezdec začne předjíždět až ve chvíli, kdy předjel ten před ním a kdy je to pro něj samotného bezpečné. Pražský HOG tomu říká metoda hada a připomíná, že po předjetí je potřeba nechat prostor pro zařazení dalšího a nezpomalovat. Pojišťovna Harley-Davidson radí na silnici se dvěma pruhy předjíždět po jednom a jen tam, kde to značení dovoluje. Kdo nevidí dost daleko, nepředjíždí.

Porucha, nehoda a delší cesty

Kdo musí zastavit kvůli poruše nebo nevolnosti, zastaví na bezpečném místě a počká na uzavírajícího jezdce. Ostatní nejedou zpět proti směru, skupina se sejde na nejbližším bezpečném místě. Při nehodě australský úřad doporučuje motorky zaparkovat viditelně, místo zabezpečit a poskytnout první pomoc. Kdo na místě není potřeba, má počkat stranou. V Česku i ve většině Evropy se volá 112.

Skupinová jízda v zahraničí

Na delší cestě do Alp nebo na Balkán se pravidla nemění, jen přibývají místa, kde se skupina snadno rozpadne: mýtné brány, tunely se semafory, horské průsmyky s provozem v jednom pruhu. Pomůže domluvit si zastávky přímo za těmito místy. Přehled známek a pravidel jednotlivých zemí najdete v průvodci na motorce po Evropě.

Šest pravidel, která udrží skupinu pohromadě

  1. Před odjezdem proberte trasu, zastávky, tankování a signály a určete vedoucího i uzavírajícího jezdce.
  2. Jeďte posunutě v zipu a nikdy vedle sebe, v zatáčkách a na špatném povrchu přejděte do jedné stopy.
  3. Držte rozestup nejméně dvě sekundy za jezdcem ve stejné stopě a prodlužte ho za deště a ve větru.
  4. Opakujte signály, které vidíte před sebou, aby došly až na konec skupiny.
  5. Předjíždějte po jednom a jen tehdy, když na to máte rozhled vy sami.
  6. Když se skupina rozdělí, nedohánějte ji, vedoucí počká na nejbližším bezpečném místě.

Časté otázky

Jak funguje skupinová jízda na motorce?

Skupinu vede zkušený jezdec, který zná trasu a určuje tempo, a uzavírá ji další zkušený jezdec. Na rovné silnici se jede posunutě ve dvou stopách jednoho pruhu, v zatáčkách za sebou. Před odjezdem se domluví trasa, zastávky a signály rukou.

Jaký rozestup držet ve skupině motorek?

Běžná doporučení uvádějí nejméně dvě sekundy za jezdcem ve stejné stopě a zhruba sekundu za jezdcem v druhé stopě. Za deště, ve větru a na rozbitém povrchu se rozestup prodlužuje. Příliš velká mezera ale láká auta, aby se do skupiny vklínila.

Smí motorky ve skupině jet vedle sebe?

Kluby i bezpečnostní doporučení jízdu vedle sebe odmítají, protože jezdec pak nemá kam uhnout. Posunutá formace sice využívá dvě stopy jednoho pruhu, motorky ale jedou s odstupem, ne bok po boku. Vedle sebe stojí motorky jen při zastavení na semaforu.

Kde má jet začátečník ve skupině?

Blíž k čelu skupiny, ideálně hned za vedoucím nebo za jezdci, kteří zajišťují průjezd. Vedoucí ho tak vidí a přizpůsobí mu tempo. Na konci by se musel neustále dotahovat a jel by rychleji, než sám chce.

Má skupina motorkářů na silnici přednost?

Ne, skupina motorek nemá žádné zvláštní postavení a každý jezdec je samostatný řidič. Když semafor přepne na červenou, část skupiny zůstane stát a vedoucí počká na bezpečném místě. Nikdo ze skupiny proto nemá projíždět na červenou, aby se udržel u ostatních.

Zdroje

Libor Výborný
Libor Výborný

Libor Výborný je redaktor Rollway.cz. Věnuje se spotřebitelským tématům, financím a praktickému rozhodování. Složitější informace vysvětluje srozumitelně a s odkazy na původní zdroje.

Články: 297