Bouřka ve stanu je jedno z nejhorších míst, kde ji přečkat, protože stan před bleskem nechrání vůbec. Americká meteorologická služba NOAA i zdravotnický úřad CDC řadí stany mezi přístřešky, které proti blesku neposkytují žádnou ochranu. Jakmile uslyšíte první hrom, patří celá rodina do zděné budovy kempu, nebo do auta s pevnou kovovou střechou a zavřenými okny. Ve stanu zůstávají jen spacáky, a vracet se k nim má smysl nejdřív půl hodiny po posledním zahřmění.
Ve zkratce
- Stan, altán ani otevřený přístřešek před bleskem nechrání.
- Bezpečná je budova, nejlépe s hromosvodem, a auto s uzavřenou kovovou střechou.
- Kabriolet, motorka a stan na střeše auta ochranu nedávají.
- Tři sekundy mezi bleskem a hromem odpovídají asi jednomu kilometru vzdálenosti.
- Blesk může uhodit i víc než 16 km od bouřky, proto se odchází hned při prvním hromu.
- Ke stanu se vracejte nejdřív 30 minut po posledním zahřmění.
- Zasaženého člověka se můžete bez obav dotknout, nenese žádný elektrický náboj.
Bouřka ve stanu: proč stan před bleskem nechrání
Stan nechrání, protože tenká tkanina a pár tyček nevytvoří kolem lidí uvnitř nic, co by výboj odvedlo jinudy. NOAA na stránce o bezpečnosti venku píše o kempování stroze: stan nedává žádnou ochranu a z kempu se má jít do auta. CDC jmenuje stany ve stejné řadě jako altány, piknikové přístřešky a hráčské lavičky na hřištích. Německý Alpenverein DAV totéž uvádí pro hory, kde stan podle něj při bouřce také není bezpečné místo k pobytu.
Proč nepomůže ani karimatka
Karimatka zasaženého neochrání, protože blesk s napětím a energií takového rozsahu pár milimetrů pěny nezastaví. Izolační podložka může jen trochu snížit riziko zemních proudů, které se po zásahu šíří půdou do okolí. DAV ji proto doporučuje jako podložku pro nouzový dřep, ne jako úkryt. Kdo leží ve spacáku na karimatce, je navíc natažený přes velkou plochu země, a to je přesně poloha, před kterou CDC varuje: nikdy neležet na zemi. Kovové tyče stanu blesk podle CDC nepřitahují, ale vedou proud, proto se jich nedotýkejte.
Kam se schovat: budova, auto, nebo nic
Nejlepší úkryt je pevná budova, nejbezpečnější podle HZS ta s hromosvodem, který výboj svede do země. V kempu to bývá recepce, restaurace nebo sociální zařízení, NOAA výslovně jmenuje i toalety jako místo, kam poslat skupinu. Na horách dává DAV na první místo chatu, ideálně vybavenou hromosvodem. Otevřený přístřešek, pergola nebo stříška nad nádobím mezi úkryty nepatří, i když vypadá pevně a chrání před deštěm.
Co dělat v budově kempu
V budově se nesprchujte, nemyjte nádobí a nepouštějte vodu, protože blesk se podle CDC může šířit vodovodním potrubím. HZS k tomu radí nepoužívat elektrické spotřebiče, nezdržovat se u oken, radiátorů ani kamen. CDC navíc doporučuje neopírat se o betonové stěny a nelehat na betonovou podlahu. Pro kempaře z toho plyne jednoduchá věc: sprchu a mytí nádobí odložte na dobu po bouřce, i když se do umývárny schováváte právě před deštěm.
Auto jako Faradayova klec
Auto s kovovou karoserií a pevnou střechou chrání, protože výboj projde kovovým pláštěm kolem posádky do země, tomu se říká Faradayova klec. CDC ho počítá mezi bezpečná místa, pokud jsou okna zavřená. HZS radí zastavit, neotvírat okna ani dveře a nedotýkat se volantu, řadicí páky, rádia a dalších kovových částí. Pro rodinu s dětmi je auto často nejbližší úkryt přímo na parcele, a dlouhé čekání pomůže zkrátit pár osvědčených her do auta pro děti.
Kabriolet, motorka a stan na střeše
Kabriolet, motorka, kolo ani golfový vozík úkryt nejsou, CDC je výslovně jmenuje mezi vozidly, kterým se v bouřce vyhnout. Kdo cestuje na motorce, má hledat budovu, ne stát pod stromem u silnice, a další rady pro tuhle situaci shrnuje článek o jízdě na motorce v dešti. Majitelé auta se střešním stanem by měli v bouřce slézt dolů a sednout si dovnitř vozu, protože stan na střeše leží vně karoserie.
Nouzový dřep, když úkryt není
Dřep je nouzové řešení pro chvíli, kdy bouřka zastihne lidi venku a žádná budova ani auto nejsou v dosahu. HZS radí se co nejvíc skrčit do klubíčka v prohlubni, DAV dřep s nohama u sebe na suchém batohu nebo laně kvůli zemním proudům. NOAA ovšem uvádí, že dřep venku bezpečí nepřidá a jediné řešení je dostat se do budovy nebo auta. Dřep tedy berte jako poslední možnost, ne jako náhradu úkrytu.
Kdy odejít a kdy se vrátit
Odejít do úkrytu je potřeba ve chvíli, kdy poprvé zahřmí, ne až když začne pršet nebo se blýská nad kempem. CDC uvádí, že blesk může uhodit víc než 10 mil, tedy asi 16 km, od bouřky, a i pod modrou oblohou může být člověk v ohrožení. Nejnebezpečnější je podle CDC začátek a konec bouřky, kdy lidé buď ještě dobalují věci, nebo se příliš brzy vracejí ven. Další rady pro noci ve stanu s malým dítětem shrnuje článek kempování s batoletem.
Jak poznat blížící se bouřku
Blížící se bouřku prozradí mraky, vítr a zvuk. DAV jmenuje věžovité kupy a mraky ve tvaru kovadliny, sílící vítr a bzučení ve vzduchu. CDC upozorňuje na výrazné kupovité mraky s plochou základnou, které rostou do výšky a mohou se rychle změnit v bouřku. Ráno před výletem stojí za pohled předpověď a výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu, za hranicemi národní meteorologické služby dané země nebo spolehlivá aplikace s radarem.
Jak spočítat vzdálenost bouřky
Vzdálenost odhadnete tak, že spočítáte sekundy mezi bleskem a hromem a vydělíte je třemi. Výsledek je přibližná vzdálenost v kilometrech, tři sekundy odpovídají jednomu kilometru, jak uvádí HZS i DAV. Třicet sekund tak znamená bouřku zhruba deset kilometrů daleko, což je podle údaje CDC o 16 km pořád v dosahu blesku. Počítání proto slouží k tomu, abyste poznali, jestli se bouřka blíží, ne k rozhodnutí, že ještě máte čas.
Pravidlo 30 minut
Ke stanu se vracejte až 30 minut po posledním hromu, to doporučuje NOAA pro kempování i CDC pro jakoukoli činnost venku. Když za čtvrt hodiny zahřmí znovu, počítá se půlhodina od začátku. Čekání se vyplatí i proto, že NOAA vyvrací pověru o blesku, který neuhodí dvakrát: často uhodí opakovaně na stejné místo, hlavně do vysokého osamělého objektu. Strom nad parcelou, do kterého už jednou uhodilo, proto bezpečný není.
Jak vybrat místo pro stan
Bezpečnější místo pro stan je níž v terénu, mimo osamělé stromy, hřebeny a vrcholy kopců. NOAA radí v otevřené krajině stavět tábor v údolí nebo jiném nízkém místě a v lese zůstat u nižšího porostu. Vyhnout se má otevřeným loukám, vrcholu kopce a hřebeni. HZS doplňuje vodní plochy a vyvýšená místa. Pro výběr parcely v kempu to znamená nehledat stín pod jediným velkým stromem uprostřed louky, protože blesk podle HZS zasahuje nejčastěji nejvyšší objekty v okolí.
Vítr a padající větve
Při bouřce nehrozí jen blesk, ale i silný vítr, přívalový déšť a kroupy, na což upozorňuje HZS. Za silného větru radí nezdržovat se u stromů, nechodit do lesa ani do parku a dávat pozor na spadlé elektrické vedení. DAV označuje okraje lesa a osamělé stromy za nebezpečná místa a odmítá i starou poučku o dubech a bucích. Suché větve nad stanem stojí za kontrolu hned při stavění. Na horách DAV radí opustit exponované hřebeny, vrcholy a ferraty, takže stan patří mimo hřeben. Jak předstan u karavanu nebo obytného auta ukotvit proti větru, popisuje článek nafukovací předstan.
Když blesk někoho zasáhne
Zasaženého se můžete hned dotknout a pomoci mu, protože lidské tělo elektřinu neuchovává, jak připomínají NOAA i CDC. Nejdřív volejte tísňovou linku 155 nebo 112, mobil je podle CDC v bouřce bezpečný. Dispečerovi řekněte, kde jste, kolik lidí bylo zasaženo a jestli bouřka pokračuje. Podle CDC přežije zásah bleskem téměř 90 procent lidí, takže rychlá první pomoc má velký smysl. Přesnou polohu z hor nebo z lesa předá dispečinku aplikace Záchranka, pokud ji máte v telefonu nastavenou předem.
Postup první pomoci
Pokud je to bezpečné, přeneste zasaženého z rizikového místa, například zpod osamělého stromu, ale nehýbejte s ním, když krvácí nebo má zjevné zlomeniny. Zkontrolujte dech a pulz, a když nedýchá nebo nemá pulz, začněte s masáží srdce. Do příjezdu záchranky pokračujte. Na mokré a studené zemi podle CDC pomůže podložit tělo bundou, dekou nebo fólií, aby se zraněný nepodchladil. Popáleniny a další zranění ošetřete základní první pomocí.
| Kde jste | Co udělat | Čemu se vyhnout |
|---|---|---|
| Stan v kempu | Při prvním hromu do zděné budovy nebo do auta | Zůstat ve stanu, sprchovat se v umývárně |
| Stan u auta na volné parcele | Do auta, zavřít okna, nedotýkat se kovových částí | Kabriolet, střešní stan, motorka |
| Stan na horách | K nejbližší chatě, dolů z hřebene | Hřeben, vrchol, ferrata, osamělý strom |
| Venku bez úkrytu | Rozestupy, dál od kovu a vody, nouzový dřep v prohlubni | Ležet na zemi, schovat se pod převis |
| Po bouřce | Vrátit se 30 minut po posledním hromu | Vracet se při prvních paprscích slunce |
Rozhodovací postup krok za krokem
Rozhodovací postup je dobré mít promyšlený už při stavění stanu, protože v hustém dešti s dětmi na rukou se plánuje špatně. Ve skupině se podle NOAA i HZS vyplatí udržovat rozestupy, aby proud při zásahu nepřeskočil z jednoho na druhého. Následující pořadí vychází z doporučení NOAA, CDC, HZS a DAV.
- Při stavění stanu si najděte nejbližší zděnou budovu kempu a ověřte, že se do ní dá dostat i večer.
- Ráno zkontrolujte předpověď a výstrahy, při hlášených bouřkách si nechte auto zaparkované u stanu.
- Při prvním hromu vezměte děti, telefon a doklady a jděte do budovy nebo do auta, stan nechte být.
- V budově se nesprchujte a nemyjte nádobí, v autě zavřete okna a nesahejte na kovové části.
- Když úkryt není, rozestupte se, odložte kov, jděte dál od vody a stromů a v nejhorším zaujměte dřep v prohlubni.
- Ke stanu se vraťte nejdřív 30 minut po posledním hromu a zkontrolujte spadlé větve a kotvení.
Časté otázky
Je bezpečné zůstat při bouřce ve stanu?
Není. Stan podle NOAA i CDC před bleskem nechrání vůbec, tkanina a tyče výboj neodvedou. Bezpečnější je zděná budova kempu nebo auto s pevnou kovovou střechou a zavřenými okny.
Ochrání mě v bouřce auto?
Ano, pokud má kovovou karoserii a pevnou střechu. Funguje jako Faradayova klec a výboj vede kolem posádky do země. HZS radí zastavit, nechat zavřená okna i dveře a nedotýkat se volantu, řadicí páky a dalších kovových částí.
Jak dlouho čekat po bouřce, než se vrátím do stanu?
Nejméně 30 minut od posledního zahřmění, tak to doporučuje NOAA i CDC. Když mezitím znovu zahřmí, počítá se půlhodina od začátku. Konec bouřky patří podle CDC k nejnebezpečnějším chvílím, protože se lidé vracejí ven příliš brzy.
Jak poznám, jak daleko je bouřka?
Spočítejte sekundy mezi bleskem a hromem a vydělte je třemi, vyjde přibližná vzdálenost v kilometrech. Blesk ale může podle CDC uhodit i víc než 16 km od bouřky, takže už první hrom je signál k odchodu do úkrytu.
Můžu se dotknout člověka, kterého zasáhl blesk?
Ano, a hned mu pomozte. Lidské tělo podle NOAA i CDC elektrický náboj neuchovává. Volejte 155 nebo 112, zkontrolujte dech a pulz a v případě potřeby začněte s masáží srdce, dokud nepřijede záchranka.




