Sběr hub v zahraničí se řídí místními pravidly, která bývají přísnější než v Česku: Rakousko má denní limit 2 kg na osobu, Jižní Tyrolsko dovoluje sbírat jen v sudé dny a za poplatek obci, Slovensko a Polsko zakazují houbaření v nejpřísněji chráněných částech přírody. Německo chrání hřiby, lišky i smrže a dovoluje je brát jen v malém množství pro vlastní potřebu. Ve Švýcarsku má každý kanton vlastní limity. Před první procházkou lesem u chaty nebo kempu se proto vyplatí zjistit, co platí přímo v daném místě.
Ve zkratce
- V Rakousku je nad 2 kg hub za den správní přestupek a limit se týká i převozu a nákupu.
- V Jižním Tyrolsku se sbírá jen v sudé dny od 7 do 19 hodin, host smí 1 kg denně a potřebuje doklad o zaplaceném poplatku obci.
- V přírodních parcích a územích Natura 2000 v Jižním Tyrolsku je sběr zakázaný.
- Slovensko zakazuje sbírat houby od 3. stupně ochrany výš, Polsko v národních parcích a rezervacích mimo vyhrazená místa.
- Německo dovoluje hřiby, lišky, kozáky a smrže brát jen v malém množství pro vlastní potřebu.
Proč se sběr hub v zahraničí liší od Česka
Sběr hub v zahraničí naráží hlavně na to, že houby jinde nejsou volně dostupná věc, ale plod lesa, který patří vlastníkovi nebo podléhá ochraně přírody. Rakouské ministerstvo zemědělství a lesnictví BMLUK výslovně uvádí, že houby v lese patří jeho vlastníkovi a sběr pro sebe je zdarma jen tehdy, když ho vlastník nezakáže nebo neomezí. Itálie přenesla pravidla na regiony a autonomní provincie. Výsledkem je mozaika limitů, dnů a povolenek.
Kdo pravidla určuje
Na úrovni státu bývá jen rámec: rakouský lesní zákon, italský rámcový zákon o houbách nebo německý zákon o ochraně přírody. Podrobnosti pak přidávají spolkové země, regiony, kantony a obce, často i správy parků. Spolehlivější než obecné články je stránka obce, turistického sdružení nebo lesní správy v místě, kde budete bydlet.
Přehled pravidel podle zemí
| Země | Limit na osobu a den | Povolení | Kde se nesbírá |
|---|---|---|---|
| Rakousko | 2 kg (lesní zákon), platí i pro převoz | ne, pokud vlastník nezakáže | označené soukromé lesy, národní parky a rezervace podle zemských předpisů |
| Jižní Tyrolsko (IT) | 1 kg pro hosty, jen sudé dny 7 až 19 h | doklad o poplatku obci a doklad totožnosti | přírodní parky, biotopy, Natura 2000, lesy s cedulí |
| Trentino (IT) | 3 kg, 7 až 19 h | povolení obce pro nerezidenty | často přírodní parky a státní lesy |
| Slovensko | zákon nestanoví | ne | území s 3. až 5. stupněm ochrany |
| Polsko | zákon nestanoví | ne | národní parky a rezervace mimo vyhrazená místa, kultury do 4 m |
| Německo | malé množství pro vlastní potřebu | ne, kromě komerčního sběru | místa se zákazem vstupu, chráněné druhy mimo výjimky |
| Švýcarsko | podle kantonu, např. Schwyz a Freiburg 2 kg | podle kantonu | přírodní rezervace, ochranné dny v některých kantonech |
Rakousko: limit 2 kg a právo vlastníka
V Rakousku platí, že kdo si v lese neoprávněně přivlastní víc než dva kilogramy hub za den, dopouští se správního přestupku podle § 174 lesního zákona (Forstgesetz). Neoprávněný je každý, kdo není vlastníkem lesa, poživatelem ani oprávněným uživatelem a nejedná s jejich vědomím. Podle ministerstva se limit vztahuje i na nákup, předávání a převoz takto nasbíraných hub. Kontrolovat smějí lesní úřady, lesní stráž i policie a nezákonně nasbírané houby mohou zabavit.
Cedule vlastníka a houbařské akce
Vlastník může sběr zakázat nebo omezit informační tabulí. Kdo ji nerespektuje, riskuje podle ministerstva civilní žalobu a vlastník si houby smí vzít zpět svépomocí. Soukromé omezení má přednost před zákonným limitem, takže v označeném lese neplatí ani dva kilogramy. Lesní zákon zároveň trestá pořádání a účast na organizovaných houbařských a borůvkových akcích, což se týká i skupinového sběru pořádaného pro hosty.
Pravidla spolkových zemí
Spolkové země mohou sběr dál omezit. V národních parcích a přírodních rezervacích bývá omezený nebo úplně zakázaný. Horní Rakousy některé druhy hub plně chrání, takže je nelze sbírat, převážet ani prodávat. Korutany řadí hřib a lišku mezi částečně chráněné druhy a dovolují je sbírat jen od poloviny června do konce září mezi 7. a 18. hodinou, při zachování limitu dvou kilogramů.
Itálie: povolenka podle provincie
V Itálii je sběr hub věcí regionů a autonomních provincií, jak stanoví první článek rámcového zákona č. 352/1993. Každý region si sám určuje, kdo potřebuje povolenku, kolik hub se smí odnést a ve které dny. Pro české řidiče jsou nejčastějším cílem Jižní Tyrolsko a Trentino, kam se z Česka jezdí autem přes Rakousko a průsmyk Brenner.
Jižní Tyrolsko: sudé dny a 1 kg
Podle letáku lesní správy autonomní provincie Bolzano se mimo obec bydliště smí sbírat jen s potvrzením o zaplacení denního poplatku obci, kde sbíráte, a s platným dokladem totožnosti. Sbírá se jen v obci, za kterou jste zaplatili, a jen v sudé dny od 7 do 19 hodin. Host starší 14 let smí odnést 1 kg na den, místní obyvatel v obci bydliště 2 kg a vlastník pozemku 3 kg. Nadlimitní houby se zabavují.
Stejný leták zakazuje sběr v územích s krajinnou ochranou, kam provincie řadí přírodní památky, biotopy, přírodní parky a lokality Natura 2000, a všude, kde vlastník vyvěsil zákazovou ceduli. Houby se nesmějí na zemi poškozovat a převážejí se v tuhých, otevřených a větraných nádobách. Výši poplatku a způsob platby najdete na stránce obce, protože se platí obci, ne provincii.
Trentino: povolení od obce
V Trentinu smí podle tiskové zprávy provincie sbírat místní obyvatelé, rodáci a vlastníci lesa, nerezidenti jen tehdy, když to obec umožní a zaplatí stanovenou částku. V přírodních parcích a státních lesích bývá sběr pro nerezidenty často vyloučený. Sbírat lze od 7 do 19 hodin, houby se čistí na místě a nosí v tuhých větraných nádobách. Hrábě, háky a jiné nástroje, které poškozují půdu a podhoubí, jsou zakázané. Denní limit na osobu provincie nedávno zvýšila na 3 kg.
Slovensko a Polsko: zákaz v chráněných územích
Na Slovensku a v Polsku se v běžném lese sbírá podobně volně jako v Česku, přísné jsou ale zákazy v chráněných územích. Slovenský zákon o ochraně přírody a krajiny č. 543/2002 Z. z. v § 14 odst. 1 písm. h) zakazuje v území s 3. stupněm ochrany sbírat houby a rostliny včetně plodů. Výjimku mají jen vlastníci, správci a nájemci pozemků a místa, která ochrana přírody k tomu vyhradila. Zákaz platí i ve 4. a 5. stupni, tedy v rezervacích a nejcennějších částech národních parků.
Polské národní parky a lesní kultury
Polský zákon o ochraně přírody v článku 15 zakazuje v národních parcích a rezervacích sběr volně rostoucích rostlin a hub. Výjimkou jsou jen místa, která určí ředitel parku, v rezervaci regionální ředitel ochrany životního prostředí. Mimo chráněná území platí lesní zákon: do lesních kultur do výšky 4 metrů, semenných porostů, ostojí zvěře a pramenišť platí trvalý zákaz vstupu. Mladé kultury do 4 metrů přitom zákon nevyžaduje označovat cedulí.
Německo a Švýcarsko: chráněné druhy a kantony
Německo: malé množství pro vlastní potřebu
V Německu smí podle § 39 spolkového zákona o ochraně přírody každý šetrně odebrat houby v malém množství pro osobní potřebu, ovšem jen na místech, kde neplatí zákaz vstupu. Komerční sběr vyžaduje povolení. Přísnější je nařízení o ochraně druhů (Bundesartenschutzverordnung), které v příloze 1 chrání mimo jiné hřib smrkový, lišky, kozáky a křemenáče, smrže, lanýže, muchomůrku císařku, hřib královský a šťavnatky. Přesný kilogramový limit zákon nestanoví.
Nařízení v § 2 odst. 1 dovoluje odebrat z přírody v malém množství pro vlastní potřebu jen některé chráněné jedlé druhy: hřib smrkový, lišky, ryzec syrovinku, kozáky a křemenáče, smrže a ještě jeden druh. Lanýže, muchomůrka císařka nebo hřib královský na tomto seznamu nejsou, takže je sbírat nelze.
Švýcarsko: každý kanton jinak
Ve Švýcarsku určují pravidla kantony a liší se počtem kilogramů, časem i ochrannými dny. Kanton Schwyz povoluje 2 kg hub na osobu a den, u smrží jen 1 kg, zakazuje organizované sběry a v přírodních rezervacích se tam nesbírá vůbec. Kanton Freiburg má limit 2 kg na osobu a den a sběr povoluje jen mezi 7. a 20. hodinou. Jiné kantony mají ochranné dny v měsíci, kdy se nesbírá vůbec, proto ověřte pravidla kantonu, kde bydlíte.
Kontrola hub v kontrolním místě
Švýcarský spolkový úřad pro bezpečnost potravin BLV doporučuje nechat všechny nasbírané houby před přípravou zkontrolovat v kontrolním místě VAPKO, sdružení houbových kontrolorů. Adresy kontrolních míst najdete u VAPKO nebo v místní informační kanceláři.
Převoz domů, bezpečnost a postup před sběrem
Převoz hub přes hranice
Při převozu hub mezi státy Evropské unie rozhoduje hlavně to, zda byly nasbírané legálně. Rakouské ministerstvo výslovně uvádí, že vývoz hub, i do Itálie, je možný jen u legálně nasbíraných a že platí celní předpisy. Protože rakouský limit 2 kg se týká i převozu, kufr plný hřibů z rakouského lesa je problém už na silnici, ne až na hranici.
Švýcarsko není členem EU ani celní unie, takže při návratu přes švýcarskou hranici platí jeho celní pravidla. Konkrétní pravidlo pro čerstvé houby jsme na stránkách švýcarské celní správy BAZG nenašli, a proto před cestou doporučujeme ověřit aktuální režim přímo u ní. Obecně o tom, jak fungují limity pro zboží pro vlastní potřebu, píšeme v článku o limitech pro alkohol a cigarety přes hranice.
Otrava houbami
Největší riziko sběru hub v cizině je záměna s jedovatým druhem, který doma neznáte nebo vypadá jinak. U otravy muchomůrkou zelenou se první potíže podle odborné literatury objevují až se zpožděním mnoha hodin, po nich často přichází zdánlivé zlepšení a teprve pak poškození jater. Když se po jídle z hub objeví zvracení nebo průjem, nečekejte a vyhledejte lékaře, v zemích EU přes tísňovou linku 112.
Kam volat
Toxikologické informační středisko v Praze poskytuje rady při akutních otravách na číslech 224 91 92 93 a 224 91 54 02. Při hovoru chce znát přesné okolnosti, celé jméno, rodné číslo a zdravotní pojišťovnu. Léčba v zahraniční nemocnici je otázkou pojištění, proto se před odjezdem podívejte, co cestovní pojištění kryje. Do auta se hodí i dobře sestavená cestovní lékárnička podle cíle.
Postup před sběrem v cizině
- Najděte na stránce obce, lesní správy nebo kantonu aktuální pravidla pro sběr hub.
- Zjistěte, zda leží okolí chaty či kempu v národním parku, přírodním parku nebo lokalitě Natura 2000.
- V Itálii si předem zaplaťte poplatek nebo povolení a vytiskněte či uložte potvrzení.
- Vezměte s sebou doklad totožnosti a tuhý větraný košík místo igelitové tašky.
- Hlídejte denní limit každého člena posádky zvlášť a nesčítejte je do jednoho koše.
- Neznámé druhy nesbírejte a ve Švýcarsku využijte kontrolní místo VAPKO.
- Domů vezte jen houby z legálního sběru a v rozumném množství pro vlastní potřebu.
Časté otázky
Kolik hub se smí nasbírat v Rakousku?
Podle rakouského lesního zákona nejvýš 2 kg na osobu a den, pokud nejste vlastník lesa nebo nejednáte s jeho souhlasem. Limit se vztahuje i na převoz a nákup hub. Vlastník navíc může sběr cedulí úplně zakázat.
Potřebuji na sběr hub v Itálii povolenku?
Většinou ano, ale záleží na regionu nebo provincii. V Jižním Tyrolsku host potřebuje doklad o zaplaceném poplatku obci a v Trentinu povolení obce. Pravidla si ověřte na stránce obce, kde budete sbírat.
Jaká pravidla platí pro sběr hub v zahraničí na Slovensku?
V běžném lese můžete sbírat podobně jako v Česku. V územích s 3. a vyšším stupněm ochrany, tedy v rezervacích a nejcennějších částech národních parků, je sběr hub zákonem zakázaný. Výjimku mají jen vlastníci a nájemci pozemků.
Můžu sbírat houby v polském národním parku?
Jen na místech, která k tomu určí ředitel parku. Jinde v národních parcích a rezervacích polský zákon o ochraně přírody sběr hub zakazuje. Mimo parky dejte pozor na mladé lesní kultury do 4 metrů, kam je vstup trvale zakázaný.
Jsou v Německu hřiby chráněné?
Ano, hřib smrkový patří spolu s liškami, kozáky a smržemi mezi chráněné druhy. Nařízení ale dovoluje odebrat je v malém množství pro vlastní potřebu. Jiné chráněné druhy, třeba muchomůrka císařka nebo lanýže, se sbírat nesmějí vůbec.
Co dělat při podezření na otravu houbami v zahraničí?
Nečekejte, až potíže přejdou, a volejte tísňovou linku 112 nebo jeďte k lékaři. Poradit se můžete i s Toxikologickým informačním střediskem v Praze. U nejnebezpečnějších otrav se příznaky objevují až po mnoha hodinách, takže zpoždění není důvod k uklidnění.




